Podzim voní po bramborách. Sklízejte a skladujte hlízy

Vůně pečených brambor, spálené bramborové natě a čerstvě zryté zeminy k podzimu patří stejně jako pošmourno, vítr a pouštění draka. Jestli jste na jaře vysadili pár hlíz jen tak na zkoušku nebo máte rovnou menší bramborové políčko, je nejvyšší čas brambory sklidit.

Sklizeň brambor je většinou spojována s babím létem. Jenže to nemusí být pravidlo. Možná, že jste zasadili rané brambory, které už máte venku. Anebo docela pozdní brambory, které ještě pár dní potřebují. Čas sklizně se liší podle odrůdy. A záleží také na počasí nebo na místě, kde brambory pěstujete. Ve vyšších nadmořských výškách brambory zrají déle než v nížinách.

Řídit se můžete kalendářem, vegetační dobou nebo bramborovou natí. Do kalendáře si můžete napsat, kdy jste brambory sázeli a odpočítat vegetační dobu – tedy čas od zasazení hlíz až do jejich sklizně. Například velmi rané a rané brambory se sklízí za nějakých 110 dní. Polorané a polopozdní za 120 až 140 dní. Pozdní brambory trvají nejdéle, užijete si je až za 145 dní od výsadby.

Třetí způsob bývá nejjistější. Bezpečně vám napoví nať. Pokud je suchá, žlutá a takzvaně si lehla (tedy klesla k zemi), je čas sklítet. V tomto stádiu totiž už brambory nemohou růst a za deštivého počasí by mohly dokonce v zemi uhnívat.

Zvadlý salát, scvrklá mrkev? Tyhle fígly je dokážou zachránit!

Abyste si byli jistí, můžete opatrně odhrnout zeminu pod jedním bramborovým keříkem. Pokud se hlízy snadno a lehce oddělují od podzemních oddenků, jsou brambory připravené. Pro sklizeň si vyberte teplé a slunné počasí, půda by neměla být po dešti, ale spíše proschlá.

Připravte si rycí vidle, někdy se jim také říká zahradní. Jsou to šikovné vidle s plochými hroty. Jestli chcete v budoucnu brambory pěstovat ve velkém, pořiďte si speciální vidle. Jejich hroty bývají zakončené kuličkou, takže s nimi tak snadno brambory nepropíchnete.

Rycími vidlemi načechrejte zeminu, odhrňte půdu a vyndávejte jednu bramborovou hlízu po druhé. Dávejte pozor, ať brambory neporaníte. Ukládejte je do ošatek nebo do plastových přepravek, v nichž se dobře skladují.

Na jednu hromádku odhazujte bramborovou nať. S tou můžete naložit různě. Pokud je zdravá, na bramborách nebyla mandelinka ani brambory nebojovaly s nemocemi, můžete ji hodit na kompost, kde se rozloží a dodá kompostované zemině draslík a vápník. Jestli si ale zdravím bramborové nati nejste jisti, raději ji nechte proschnout a spalte ji.

Jak chrání vaši zahradu afrikán, maceška či slunečnice?

Ve finále zbavte bramborový záhon plevele. Přidejte do zeminy hnůj nebo kompost a vše pečlivě zaryjte. Takto opečovávané bramborové pole bude připravené na příští rok, kdy na něm můžete pěstovat třeba saláty, kedlubny nebo ho proměnit v jahodový záhon. Pro zem je totiž lepší, když plodiny prostřídáte.

Pro dlouhodobé skladování brambor se osvědčily plastové přepravky. Vejde se do nich hodně brambor, dají se naskládat na sebe a mají díry, takže k bramborám jde vzduch. Kromě vzduchu potřebují k dlouhodobému skladování také tmu a chlad. Špatně se jim bude dařit v teplém, vlhkém a světlém sklepě – to mohou začít hnít nebo předčasně klíčit.

Před samotným uskladněním zbavte brambory přebytečné zeminy. Dělejte to ručně, omytím vodou byste hlízám akorát uškodili, potřebují sucho. V místě, kde brambory skladujete, by teplota neměla klesnout pod 4 °C, jinak by mohly přemrznout a získaly by nasládlou chuť. Ideální teplota pro skladování brambor je 4 až 6 °C.

Naučte se správně skladovat i běžné potraviny.