Podlaha v kuchyni: Jaký materiál snese nejvíc?

Co je vhodné do kuchyně? „Měkčí podlaha, například vinyl nebo přírodní linoleum, která při chůzi šetří klouby, je teplá a odolná všem potravinovým kyselinám i barvivům. Také by měla barevně a dekorem ladit s kuchyňskou linkou i s nábytkem v obýváku. Zákazníci ale volí i dlažbu, laminát a další tvrdší povrchy,“ vysvětluje Dušan Všelicha, zástupce společnosti Oresi.

Do kuchyně se nehodí koberce a otazník patří dřevěným krytinám (byť se setkáte s názorem, že i do kuchyně je lze použít).

Představuje sázku na jistotu. S nečistotami si poradíte snadno a suroviny (tekutiny), které se dostanou na zem, jednoduše zlikvidujete. U dlaždic se zajímejte o otěruvzdornost neboli odolnost proti opotřebení: čím vyšší označení, tím náročnější provoz snese (uvádí se písmeny PEI a číslicemi od 1 do 5).

Vsadíte-li na větší rozměry, budete mít méně spár, navíc u rektifikované dlažby se dají použít užší spáry. V případě poškození se vymění prasklá dlaždice za novou. O dekorech se netřeba snad ani bavit; digitální tisk dnes dokáže zázraky.

Velmi dobrou volbou jsou také vinylové krytiny, které nabízejí výbornou mechanickou odolnost, nevadí jim voda a vlhkost, snadno se udržují v čistotě a z pohledu dekorů spíše budete mít problém, kterou si vybrat. Více se o této oblíbené krytině dozvíte zde: Vinylová podlaha ano, nebo ne? 6 věcí, které byste o ní měli vědět.

„Vinylové podlahy musí splňovat určité normy, které mimo jiné kontrolují typy a množství použitých změkčovadel a často se používají ftaláty. Proto výrobci přišli s dalším typem krytiny, u něhož se žádná změkčovadla nepoužívají,“ uvádí Milan Mrkáček z KPP. Mají vzhled vinylu, jejich hlavní složky tvoří ricinový olej a sádra a označují se jako ekologické elastické podlahy. Jsou téměř nezničitelné, maximálně odolné vůči mechanickému či chemickému poškození a špínu stačí setřít vodou bez použití čističe.

Jsou velmi dobře odolné vůči běžnému provozu i mechanickému poškození, opět je na výběr řada dezénů. Drobné škrábance se dají opravit. Laminátům se však vytýká citlivost na zvýšenou vlhkost a přímé působení vody, ale neplatí to pro všechny paušálně. Některé jsou už z výroby speciálně ošetřené (jak nášlapná vrstva, tak její hrany) a takové lze bez obav použít nejen v kuchyni, ale i v koupelně.

Jejich velikou výhodou je celoplošná aplikace beze spár. U litých podlah se na připravený podklad „naleje“ tekutá směs a lehce se uhladí, u stěrkovaných se nanáší směs konzistencí připomínající pastu a aplikuje se zpravidla nerezovým hladítkem. Po zatvrdnutí se podlahy můžou povrchově upravit barevným lazurováním či finálním lakováním, které se používá i z důvodu větší odolnosti a lepší čistitelnosti.

Při běžném zašpinění je stačí setřít vlhkým hadrem. „Při větší zátěži je nutné používat saponáty, které neobsahují jemný písek, aby nedocházelo k případnému narušení finálního laku či k poničení,“ uvádí Radovan Najman ze společnosti Luxusní povrchy Němec. Tyto podlahy nepodléhají deformacím, můžete je mít v různých barevných odstínech a jsou vhodné na podlahové topení.

Co vás při výběru nové podlahy nejvíce zajímá?