Podivné nemoci kůže, na které je medicína stále krátká

Kůže je největší lidský orgán a velký rozsah zabírá i v lékařských knihách. Nemocí, které se jí mohou týkat, je popsáno na tři tisíce. Vyrážky a svědění patří k nejčastějším symptomům, kůže ale může i zmodrat, ztrácet barvu nebo se na těle scvrkávat.

Zmodrat může kůže při nedostatku kyslíku v krvi. Medicína tento stav nazývá cyanóza a je nutné přijít na příčinu a odstranit ji, protože je život ohrožující. V 60. letech minulého století překvapil případ jedné rodiny z Kentucky, jejíž členové měli modrou kůži a tkáně právě vlivem nedostatečného okysličování tkání, ale jinak se těšili pevnému zdraví. V jejich případě za to mohl vadný gen, který způsoboval nedostatek kyslíku v tepenné krvi, aniž by to ale způsobovalo nebezpečné následky cyanózy. S defektním genem se někteří členové výjimečné rodiny dokonce dožili osmdesátky a gen předali dál potomkům.

Tygři nebo zebry vděčí za své proužky přírodě, na lidské kůži může pruhy vybarvit syndrom zvaný Blaschkovy linie. Před 120 lety je poprvé popsal německý dermatolog Alfred Blaschko: u některých pacientů objevil na kůži zvláštní obrazce připomínající zebří pruhy. Na zádech mívají tvar písmene V, ve vlasech spirály, na břiše esovitý a na nohou lineární průběh. Jejich původ je dodnes neznámý, možná se jedná o poruchy pigmentu nebo rohovatění.

Za barvu pokožky i očí zodpovídá pigment melanin. Jenže ten se může začít ztrácet a na kůži tím vznikají ohraničené bílé skvrny. Objevit se mohou kdekoli – od chodidel až po obličej. Obvykle se nemoc projeví u dvacátníků a třicátníků, častěji postihuje lidi černé pleti, u nichž je kontrast ještě výraznější. Pigment v těle mizí zřejmě v souvislosti s nějakou autoimunitní poruchou, může k němu dojít ale i následkem infekce nebo silného stresu.

Zarudlá, šupinatá a silně svědící kůže, poruchy tvorby vlasů a poruchy růstu – to trápí lidi s touto dědičnou poruchou hned od narození. Nemocná kůže nedokáže plnit funkci ochranné bariéry, a postižená miminka mohou dokonce umřít na dehydrataci. Kůže i celý organismus jsou vysoce náchylné k alergiím a infekcím. Ovšem skvělí čeští vědci objasnili příčiny Nethertonova syndromu a otevřeli tak cestu k hledání účinné léčby.

Při závažné ichtyóze není kůže schopna zbavovat se odumřelých kožních buněk. Provází ji extrémní vysychání, ztlušťování, praskání a odlupování – tedy nejen výrazný vzhled, ale bohužel i bolesti. Na povrchu těla vznikají kožní šupiny podobné rybím a odtud pochází název nemoci – z řeckého slova ichthys (= ryba). Choroba je daná geneticky a provází ji i zvýšená náchylnost k infekcím.

Závažná autoimunitní nemoc postihuje celý organismus, ale nejvíc se projevuje na kůži: ta jako by se smrskávala, hrubne, tuhne. Nejprve se objeví na rukou, prsty otékají a zkracují se, tenčí se v nich i cévy, proto bývají promodralé a věčně studené. Sklerodermie se objevuje i v obličeji, který tuhne a mění se v nehybnou masku. Dále napadá jícen, srdce a plíce, tkáně jizví a nedokážou plnit svou funkci. Kromě toho, že je choroba mimořádně nepříjemná a bolestivá, tak nemocné ohrožuje na životě.

Těžko říct, zda jde vlastě o chorobu, protože lékaři ji neuznali. Nemocní věří, že jim pod kůží putují paraziti. Pokožka je svědí, místy mokvá a tvoří se jim ranky, z nichž vyrůstají či vylézají drobná barevná vlákna podobná pavučině (tzv. morgellony). Medicína ale zatím na základě vědeckých průzkumů existenci této choroby oficiálně neuznala, lékaři se domnívají, že do mokvajících ran se zachytávají vlákna z vnějšku, například z oblečení, případně může jít o rostoucí plíseň. Pocit svědění a pohybu hmyzu pod kůží provázený sebepoškozováním pak připisují psychickým důvodům. Nedůvěru vědců v existenci morgellonů podporuje i řada hoaxů, například že paraziti a vlákna pronikají do těla při testování na covid, při očkování nebo z nanovláken rozptylovaných do ovzduší pomocí chemtrails.

Kožní nemoci představují problém. Miliony lidí na světě trápí třeba růžovka nebo seboroická dermatitida. Sice jsou běžné, ale medicína stále nezná příčiny propuknutí ani účinnou léčbu.