Hlavní obsah

Diskriminace v českém sportu? Ženský fotbal je jako červený hadr na býka. Ženy nemají peníze ani šatny

Foto: Seznam Zprávy

Foto: Seznam Zprávy

Ženskému sportu jsou po celém světě věnována pouze čtyři procenta mediálního zpracování, ať už televizního, nebo psaného. A co se týče sportovních organizací, tak například žen jako prezidentek olympijských svazů je pouhých šest procent. Této neradostné situaci se věnuje další díl podcastu MDŽ. Jak jsme na tom v Česku?

Článek

Třebaže ženy tvoří polovinu lidstva, podmínky, jaké mají v profesionálním či vrcholovém sportu, se s muži většinou nedají srovnávat. Proto si moderátorky podcastu MDŽ Lenka Kabrhelová a Veronika Lehovcová Suchá pozvaly do studia dvě expertky – jsou jimi sportovní moderátorka a komentátorka ČT Barbora ČernoškováMarkéta Vochoska Haindlová, advokátka v oblasti sportovního práva, předsedkyně České asociace fotbalových hráčů a zakladatelka asociace českých žen ve sportu Czech Women in Sport.

Jako červený hadr na býka

V západní a severní Evropě jsou ženský fotbal i hokej velice populární, ale u nás stále převládá pocit, že se jedná o klučičí sporty. „Ženský fotbal je jako červený hadr na býka,“ říká dokonce Veronika Lehovcová Suchá. „Když vidím internetové diskuze, tak tam je to, jako by někdo vstoupil na území, kam už se nesmí, je to taková svého druhu no-go zóna.“

Sportovní prostředí vždy patřilo především mužům. A u nás je to tak dodnes – například právě ve zmiňované kopané. „Ženy nemají profesionální smlouvy, trénují odpoledne po práci a po škole a o víkendech hrají. Ale tlak na výkon i očekávání jsou úplně stejné jako u mužů. A když slyšíme komentáře, že ten ženský fotbal není tak zajímavý, rychlý, dynamický, silový, tak to s tím samozřejmě souvisí,“ říká Markéta Vochoska Haindlová a uvádí další příklad současné praxe. Nedávno se účastnila vyjednávání nových profesionálních smluv pro fotbalisty a po konečných úpravách bylo jasně řečeno, že nic z dohodnutého se samozřejmě netýká žen. „Tak to je vnímání mužského světa: Mužům dáme minimální mzdu, a ženám ji nedáme?“ ptá se advokátka.

A problém není jen v penězích a možnostech trénovat. Pár českých klubů sice už má pro ženy profesionální podmínky, ale někde nedostanou fotbalistky k dispozici ani šatny a před zápasem se převlékají třeba na záchodě.

Diváci i sponzoři přijdou, když jim dáte vědět

„Jsem moc ráda, že i muži se začínají zabývat tím, jestli to není špatně, že vysíláme ženského fotbalu málo. Protože je to škoda, když někde o tu českou vlaječku přijdete kvůli tomu, že jste zaslepení,“ říká Barbora Černošková. Ale nejde jen o fanoušky. Například českým fotbalistkám se zatím nedaří najít silného partnera či sponzora – a důvod je jediný: nejsou ani zdaleka tolik vidět jako jejich mužští kolegové.

Zkušenost však opakovaně ukazuje, že když ženský sport dostane mediální podporu, objeví se třeba v televizi, tak diváci přijdou, dokážou najít kvality a začnou fandit. „Pokud chce klub přilákat fanoušky, musí se tomu věnovat, nicméně to jde a diváky skutečně přilákat lze,“ vysvětluje Blanka Pěničková, asistentka trenéra u A týmu žen v pražské Slavii. A když přijdou diváci, objeví se časem i sponzoři.

K tomu, aby se ženský sport prosadil jako rovnocenný, je podle Barbory Černoškové nutná změna myšlení nás všech. A také potřebujeme muže: „Když budou víc slyšet hlasy mužů, kteří se nebojí dát prostor ženskému sportu, tak se může všechno změnit velice rychle. Když se toho najednou chopí chlap, tak to má pro okolí úplně jinou váhu.“

Foto: Barbora Sochorová, Seznam Zprávy

Koho uslyšíte v tomto dílu podcastu MDŽ? Zleva: Lenka Kabrhelová, sportovní komentátorka Barbora Černošková, advokátka Markéta Vochoska Haindlová a Veronika Lehovcová Suchá.Foto: Barbora Sochorová, Seznam Zprávy

Co se v podcastu MDŽ dál dozvíte?

  • Co říká Blanka Pěničková o své dlouholeté úspěšné kariéře hráčky a trenérky ženského fotbalu? „Ten despekt mě provází celý život, ale člověk se s tím naučí nějak žít…“
  • Proč Markéta Vochoska Haindlová potřebovala policejní ochranu, když se začala angažovat v českém fotbale?
  • Potíže u nás nemají jen hráčky a trenérky, ale také členky různých svazů a organizací. Jak jim někteří sportovní funkcionáři-muži dávají najevo, že mezi ně nepatří?
  • UEFA silně podporuje ženský fotbal. Jaké podmínky by měly kluby hráčkám nabídnout?
  • Jaká je cesta ženského sportu podle tenistky Andrey Sestini Hlaváčkové? „Snažit se neustále dorovnat jenom chlapům by bylo možná trochu smutné, pojďme mířit svojí vlastní cestou.“
  • Proč budou možná potřeba nepopulární a kontroverzní kvóty pro zastoupení ve sportovních institucích?
  • Kdo má největší zásluhu na tom, že ze sportovních přenosů ČT zmizely komentáře hodnotící vzhled sportovkyň?

MDŽ, to je zkratka pro Mezinárodní den žen. A jmenuje se tak i nový podcast Seznam Zpráv, kterým provází moderátorka a autorka Lenka Kabrhelová spolu s šéfeditorkou Seznam Zpráv Veronikou Lehovcovou Suchou. Dává slovo především ženám. A co se skrývá pod třemi písmeny v názvu? Podle autorek to může být třeba Máme Dost Žen? Moc Dobré Ženy! Moc Drží ženy či Mezi Dobrými Ženami.

Související témata:
Ženský fotbal
Ženský hokej
UEFA

Načítám