Počet případů domácího násilí vzrůstá! Kde najít pomoc?

Zažíváme nesnadnou dobu, kdy se mnozí bojí o své blízké, o práci, o budoucnost. Někomu vadí, že nemůže cestovat a poznávat svět, jinému, že děti nemůžou chodit do škol. Doma to na vás padá, chybí možnost jít kam chci a kdy chci.

A teď si představte, že kromě toho všeho sdílíte domácnost s člověkem, který vám ubližuje. Stres posledních měsíců napětí jen zvyšuje, oběť často nemá jak tajně zavolat o radu či pomoc, je neustále pod dohledem.

Dnes je Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách a při té příležitosti jsme mluvili se Zdenou Prokopovou, socioterapeutkou z centra pro ženy Rosa.

Během letošního roku se navýšil počet obětí domácího násilí. Jak moc? 

Srovnáme-li data za období od 1. března do 18. listopadu v roce 2019 a 2020, zjistíme, že počet telefonátů a mailových dotazů spojených s případy domácího násilí vzrostl v naší organizaci Rosa – centrum pro ženy o téměř 60 procent. Celková situace ve společnosti spojená s opatřeními a omezováním má bohužel dopad na ekonomické fungování rodiny, zvyšuje se izolace, a to má vliv i na to, že oběti domácího násilí mají horší přístup k pomoci. Násilní partneři mají větší možnost kontroly, a tím i moc nad svou partnerkou. A tak se stává, že domov není tím bezpečným místem, kterým by měl být.

Většinou ale žena hned nepozná, že má doma násilníka, že?

Násilí v rodině má svou historii a vývoj. Často začíná velmi nenápadně, třeba psychickým znevažováním, kontrolou, izolací nebo ponižováním. Prvních příznaků si oběť někdy ani nevšimne. Pokud se ovšem domácí násilí hned v počátcích nezastaví, má stupňující se tendenci – opakuje se a nabývá na intenzitě.

Jak vypadá v současné době taková typická situace?

Násilní muži mají teď více možností, jak kontrolovat, manipulovat i terorizovat své ženy. Ať už v důsledku toho, že jsou stále doma, protože pracují na home office nebo přišli o práci, což jsou rozhodně faktory zvyšující napětí. A svou roli hraje i omezená možnost pohybu a sociálních kontaktů. Současná situace je určitě jiná než v minulých letech, kdy společnost nebyla zasažena vlnou pandemie.

Domácí násilí obecně mívá mnoho forem, jak je přesně definováno?

Rozumí se tím veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického či ekonomického násilí, k němuž dochází v rodině nebo domácnosti, mezi bývalými či stávajícími manželi či partnery, bez ohledu na to, zda pachatel sdílí nebo sdílel společnou domácnost s obětí. A za násilí jsou považovány i hrozby takovými činy, zastrašování a úmyslné omezování svobody, a to jak ve veřejném, tak soukromém životě.

Agresivní partner ale nebývá útočný pořád, to může být zrádné...

Ano, k domácímu násilí nedochází neustále, ale v určitém cyklu, kdy se střídají období napětí, násilí a relativního klidu, a tento cyklus se stále opakuje, navíc se stupňující se tendencí.

Jde říct, že některý typ žen by byl častějšími oběťmi? 

Tady nehraje roli ani věk, ani vzdělání. Obětí se může stát kdokoli. Někdy mají týrané ženy pocit, že být obětí domácího násilí znamená, že je musí partner fyzicky napadnout. Při konzultaci pak slýchám: „Nevím, zda k vám patřím, on mě jenom škrtil, jen mi vyhrožoval zabitím, ale on to tak nemyslel!“. A pak při podrobném prozkoumání zjistíme, že se jedná o dlouhodobé a hodně závažné násilí.

Je pro vás v době koronaviru složitější pomáhat těmto ženám?

V Rose pracuje tým vysoce odborných sociálních pracovnic, takže pro nás je to stále stejné. Akorát teď kvůli covidu pracujeme ve dvou týmech, abychom se nepotkávaly, a jsme více na home office. Naštěstí se můžeme propojit online.

Jakými způsoby se ženy mohou bránit? 

Důležité je nezůstat na takovou situaci sama, tajit to a neřešit. Pokud mají partnera neustále nablízku, doporučujeme zavolat v době, kdy jdou s dítětem nakoupit nebo na procházku. Kromě Rosy existují další nestátní neziskové organizace jako Acorus, proFem, Magdelenium a další, které pomáhají obětem domácího násilí. V každém kraji také fungují od roku 2007 tzv. intervenční centra pro ohrožené osoby, kde také najdou pomoc.

Jak by měla žena postupovat?

Nikdy by neměla dopředu sdělovat svému násilnému partnerovi, že někde hledá pomoc. Vzhledem ke kontrole je vhodné mazat si telefonní čísla i historii počítače. Vždy je důležité se obrátit na specializované poradny, v současné době je to možné i online. Pokud je žena v ohrožení, je na místě volat policii, linku 158.

Rosa pomáhá ženám obětem domácího násilí již 27 let. Jak? 

Máme dvě registrované sociální služby. První je Informační a poradenské centrum, kam se mohou týrané ženy objednat ke konzultacím. Zde zjišťujeme, k čemu dochází, vyhodnocujeme rizikové faktory a stanovujeme bezpečnostní plán. Důležité je, aby klientka pochopila i specifika domácího násilí, proto je zásadní, aby docházela opakovaně. Podporujeme ji, aby nabyla ztracenou sebedůvěru a našla sílu k řešení své situace. Rozhodnutí je vždy na její straně.

Další registrovanou sociální službou je utajený bezpečný Azylový dům Rosa, který má 35 lůžek a funguje od roku 1998. Zde ženy a jejich děti kromě bezpečí získají komplexní pomoc.

Jak moc se využívá metoda zásahu „vykázání z bytu“?  

Je to účinný způsob a využívá se i v současné době. Jedná se o preventivní opatření, aby se zastavila násilná činnost. Důležité je vyhodnocení zasahujících policistů a také podání informací od týrané osoby, k čemu již docházelo v minulosti, zda jí bylo vyhrožováno a zda má strach.

Podle jakých signálů mohu poznat, že žena v mém blízkém okolí žije s násilníkem a jak se mám zachovat? 

Může se jednat o faktické známky: modřiny, změna chování, stranění se lidem. V takovém případě je vhodné nabídnout pomoc a především předat kontakty na nejbližší centrum pomoci. Vhodná je i informace o aplikaci Bright Sky (kde byla i Rosa garantem), která je díky Nadaci Vodafone bezplatně ke stažení a kde jsou kontakty na pomáhající organizace v celé České republice, možnost vyhodnocení rizik i ukládání důkazů o násilí.

Proč to týrané ženy nehlásí?

Těch důvodů je více, nejčastějšími jsou strach, bezmoc, bezradnost i obavy, že výhrůžky, kterými jí násilný muž zastrašuje, splní. A také se mylně domnívají, že se partner, se kterým mají blízký vztah, často spolu mají děti, změní. Jak jsem řekla, násilí neprobíhá neustále, ale v určitém cyklu, a když je relativní klid, dává to naději.

Co to znamená?

Takový partner se chová se jinak doma a jinak na veřejnosti. Strach z něj ženu svazuje, vyčítá si to, hledá vinu u sebe, stydí se. Proto je důležité vždy ženám sdělit, že to není jejich vina, na násilné chování nemá jejich muž žádné právo. Navíc se může jednat i o přestupkové chování, či dokonce o trestné činy.

Dělají se osvětové kampaně, aby se veřejnost o této problematice dozvěděla víc? 

O různých kampaních lze najít informace na stránkách Rosa – centrum pro ženy. Jsou důležité právě proto, aby veřejnost věděla, že násilí na ženách není soukromou věcí, že nikdo nemá právo se takto chovat. Jedná se o celospolečenské téma, o porušování lidských práv, které je nutno řešit. Kampaně bývají cíleny na tyto ženy, aby nalezly odvahu svou situaci řešit a věděly, kde nalézt pomoc.

Domácí násilí bývá bagatelizováno, společnost zavírá oči...

Řada lidí si myslí, že se to týká jen té rodiny samotné. Stále platí určité mýty, např. že jde o okrajové téma. Přitom v České republice je každá třetí až pátá žena obětí domácího násilí.

Nejen týrané ženy samy sebe viní, i okolí jim vinu často přisuzuje. Proč?  

Důvodem je neznalost tohoto problému. Lidé nechápou, proč žena neodejde. Ale kam má jít, když v České republice je pouze devadesát bezpečných míst ve třech azylových domech a mělo by jich dle doporučení Rady Evropy být tisíc. Společnost by se měla především ptát agresivních mužů, proč se tak chovají! Je důležité celospolečenské odsouzení, jedná se o trestné činy, které jsou leckdy bohužel tolerovány a neřešeny.

Změnil se nějak postoj veřejnosti v době pandemie, protože „jsou zde přece horší věci na pořadu dne“? 

Pro mě je to velmi důležité v kterékoliv době. Je třeba si uvědomit, že při domácím násilí mohou zažívat týrané ženy a jejich děti závažné traumatizující situace. Někdy to bohužel může končit i smrtí. Proto také na tuto skutečnost každoročně upozorňujeme výstavou Tiché svědkyně, která připomíná ženy, jež zažívaly násilí a byly zavražděny rukou nejbližšího, tedy partnera.

A je velmi důležité upozornit na 25. listopad, kdy je Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách a až do 10. prosince, to je Den lidských práv, probíhá šestnáct akčních dní, které upozorňují na nepřijatelnost násilí na ženách.

Které slavné ženy byly obětí domácího násilí?