Počasí jako na houpačce? Zátěž pro tělo!

Dlouhotrvající tropy, ale ani rychlé střídání teplot a skoky o desítky stupňů organismu nesvědčí. Je to pro něj velká zátěž, kterou nemusí zvládat bez problémů. Na co si dát pozor?

Ačkoli většina lidí pocitově hůř snáší dlouhá vedra, nebezpečnější jsou spíš prudké výkyvy teplot. S podmínkami, které trvají déle, se tělo postupně vyrovná, ale náhlé přechody a nutnost rychlé reakce jsou vysilující. „Zdravý organismus tyto změny zvládne bez problémů, ale u osob s onemocněním srdce to může způsobit potíže. Proto se také pro kardiaky a lidi s vysokým tlakem nedoporučuje klasické saunování,“ vysvětluje internistka Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.

Poznáte včas, že vás počasí ohrožuje?

Mnoho lidí snáší změny počasí citlivěji – jsou meteosenzitivní. Znamená to, že jejich tělo reaguje obtížněji a hůř se adaptuje. „Na změny teplot jsou citlivější lidé fyzicky méně výkonní, se sedavým způsobem života, žijící hlavně uvnitř budov. Lidé citliví na výkyvy teplot mají větší kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost. Meteosenzitivita trápí také jedince, kteří mají více psychických problémů, jako jsou úzkosti a deprese. U nich se může projevovat větší únavou, podrážděností či bolestmi hlavy,“ říká Eva Kociánová.

Přílišná citlivost na změny počasí je částečně vrozená, ale také si ji lze vypěstovat (či zhoršit) životem „skleníkové květiny“, kdy se člověk co nejvíc chrání před nepřízní počasí a málo chodí ven.

Na změny hůř reagují i chronicky nemocní: alergikům a astmatikům vadí chlad, kardiaci a lidé s bolavými klouby mohou být zase citliví na kolísání atmosférického tlaku.

Proč při změně počasí bolí i staré zlomeniny?

I když jsme řekli, že nejhorší je prudké střídání teplot, ani dlouhé vedro není pro zdraví nic moc. Za příjemné teploty lze označit ty maximálně do 28 °C, zvládnutelné jsou do 31 °C a za kritické se považuje vše nad 37 stupňů. Je-li tepla příliš, organismus trpí nedostatkem tekutin a minerálů a může dojít k přehřátí, tedy úpalu. Ten může nastat i při pobytu v místnosti! Příznakem je bolest hlavy, nevolnost, horečka nebo zvracení; větší riziko hrozí lidem s poruchou štítné žlázy.

Při delším pobytu na slunci hrozí úžeh, mdloby a tepelné vyčerpání. „Provází je bledost, studený pot, zrychlený tep, nevolnost, malátnost a závrať. Při tepelném vyčerpání může být postižený i zmatený, podrážděný nebo blouznit,“ vysvětluje Ivana Lánová, vedoucí lékárnice a odborná konzultantka lékáren Benu.

Vedro není dobré ani pro nemocné s jakýmkoli zánětem v těle, hlava pak bolí každého, kdo málo pije a vystavuje organismus dehydrataci.

Kolaps z přehřátí a otrava vodou hrozí hlavně sportovcům!

Když je vám vedro, můžete být malátní, nesoustředění, hádaví a těžkopádní v myšlení. Je to tím, že většina krve proudí do rozšířených cév v podkoží, aby teplo mohlo odcházet kůží a tělo se ochlazovalo potem. Na mozek se tedy nedostává – to mu nevyhovuje a srdce dostává pokyn k intenzivnějšímu pumpování, aby se zásobování krví do mozku zlepšilo. V tu chvíli můžete pociťovat silné bušení srdce. Taková námaha může přetížit kardiovaskulární systém a ten může až selhat – zvlášť když jste ve vedru delší dobu. Velmi nebezpečné to je pro lidi s vyšším tlakem, kardiaky a obézní.

Jaká je první pomoc při tepelném poškození organismu?

Na vedra i výkyvy teplot reaguje lépe organismus, který je v kondici a má co nejodolnější kardiovaskulární systém. Ten se posiluje hlavně pravidelným pohybem, třeba chůzí. A stačí již 4 400 kroků denně! Samozřejmý je i přiměřený pitný režim, do kterého můžete zahrnout i studené čaje z bylin, které tělo dovedou ochlazovat: máta, bazalka, meduňka, bezový květ a zelený čaj.

Umíráte horkem? Takhle tělo udržíte v chladu!