Pobyt v nemocnici? Na tohle máte právo!

Mimo jiné je najdete i v brožurce Rádce pacienta, kterou vydalo ministerstvo zdravotnictví. „Rádce pacienta obsahuje množství užitečných informací a rad v oblasti komunikace se zdravotnickými pracovníky, dále doporučení, jak si zvolit lékaře či nemocnici, seznamuje dospělé i dětské pacienty s jejich právy a obsahuje rovněž všechny důležité kontakty,“ přibližuje obsah publikace vrchní ředitelka pro úsek strategie a řízení zdravotní péče na Ministerstvu zdravotnictví ČR, MUDr. Stanislava Pánová.

Víte například, že máte nárok být spolu se svým dítětem po celou dobu jeho hospitalizace, a navíc bezplatně? „Když byl mé dcerce rok, musela být hospitalizovaná v nemocnici pro podezření na zánět ledvin. Bohužel spadáme do malé nemocnice, kde mi nikdo nenabídl možnost zůstat spolu s ní v nemocnici, ani neřekl, že je něco takového vůbec možné. Kdybych to věděla, určitě bych to udělala. Takhle jsem se trápila já doma a dcerka v nemocnici. A zbytečně,“ říká maminka Jarmila.

Jaká práva máte tedy jako pacient nebo blízká osoba někoho hospitalizovaného? Vybrali jsme ty nejdůležitější a nejzajímavější.

Nezáleží, do kterého zdravotnického střediska nebo nemocnice takzvaně „spadáte“. Pokud to váš zdravotní stav a kapacita místa dovolí, máte právo si vybrat lékaře nebo i zdravotnické zařízení. Nemáte však nárok na to, zvolit si zdravotnické zařízení, do kterého vás zdravotnická služba zdarma dopraví. Automaticky vás dovezou pouze do nemocnice, která je nejblíže nebo již určil váš lékař. Pokud však budete trvat na převozu do jiného, vzdálenějšího zdravotnického zařízení, jste povinni uhradit rozdíl počtu kilometrů mezi původním a vámi vybraným zařízením včetně cesty zpět.

Lékař je povinen vám dopodrobna, a tak, abyste mu rozuměli, sdělit vše, co se týká vašeho zdraví. Platí to i pro výsledky vašich vyšetření. Měl by s vámi také rozebrat možnosti léčby i její možná rizika a nevýhody. Můžete si také zvolit osoby, které mohou být informovány o vašem zdravotním stavu, a to nejen při příjmu do nemocnice, ale i během celého vašeho pobytu. A když si to rozmyslíte? Kdykoli můžete tyto osoby změnit, popřípadě jejich informování zakázat.

Máte-li s jakýmkoli zdravotnickým úkonem nebo léčbou „problém“, můžete jej odmítnout. Neplatí to pouze v případech, kdy pacient ohrožuje sám sebe nebo své okolí, popřípadě je v bezvědomí a nemůže dát k provedení výkonu souhlas.

Kromě toho, že zdravotníci mají povinnost umožnit vám nahlédnutí do vaší zdravotnické dokumentace (za přítomnosti zdravotnického pracovníka), můžete si také požádat o výpis, opis nebo kopii této dokumentace. To platí i pro dokumentaci vašeho dítěte, na kterou máte nárok až do jeho 18 let.

Při vyšetření by váš lékař měl dbát na to, aby vše probíhalo diskrétně, a respektovat váš stud. Kdykoli také můžete odmítnout přítomnost dalších, pro vyšetření nepotřebných lidí. Ve fakultních nemocnicích také můžete odmítnout přítomnost studentů při vyšetřeních a zákrocích, popřípadě jim zamezit možnost nahlížení do vaší dokumentace. Záleží jen na vás, jestli svolíte či nikoli.

V případě, že čeká hospitalizace vaše dítě a je mladší šesti let (stejně jako ve zmiňovaném případě dcerky paní Jarmily), má nárok na doprovod blízkou dospělou osobou do nemocnice a na její přítomnost v tomto zařízení 24 hodin denně. A nemusí jít pouze o rodiče, ale i prarodiče nebo jiné blízké osoby. Pobyt této dospělé osoby je pak plně hrazen pojišťovnou. Je-li dítě starší šesti let, můžete s ním také v nemocnici pobývat, ale pobyt si pak zpravidla budete muset uhradit sami.

Pokud nemůže být doprovod přijatý (ať už z důvodů na straně nemocnice nebo na straně rodičů) a chce a může být s dítětem celý den přítomen, není nijak omezován návštěvními hodinami. Může sedět u postýlky do večera, zpravidla do 20 hodin, a ráno přijít třeba v 7 hodin. „Pokud chtějí být s dítětem příbuzní déle, umožňujeme to také. Prostě to není klasické přijetí, doprovod je bez lůžka a stravy, ale jinak tráví čas s dítětem tak, jako by byl přijatý. Totéž se týká dětí přijatých na JIP,“ říká Jitka Voříšková, vrchní sestra nemocnice v Prostějově.

Nechutná vám nemocniční strava? Kvalita stravy v nemocnici bývá předmětem nejčastějších diskusí a stížností. Je logické, že při velkokapacitním vaření není možno uspokojit individuální chutě. Požadujete-li vyšší standard stravy a nemáte-li dietní omezení, neváhejte požádat vaši ošetřující sestru či nutričního terapeuta o nabídku z nadstandardní stravy (za poplatek), je mnoho nemocnic, které takovou službu nabízejí. Ve všech nemocnicích by vám měli být schopni na požádání zajistit vegetariánskou stravu či jídlo s vyloučením vepřového masa.

Mnohem významnější než chuť stravy je její „bezpečí“. Nezapomeňte seznámit přijímajícího i ošetřujícího lékaře s tím, že máte nějakou alergii na potraviny – tuto informaci dejte i ošetřující sestře, a obvykle není na škodu ji i napsat na lístek položený například na váš noční stolek. „Navíc je vhodné při jakémkoli podezření, že podaná strava by mohla obsahovat potravinu, na kterou jste alergičtí, ihned požádat o konzultaci sestru či nutričního terapeuta – opatrnosti nikdy není dost,“ dodává nutriční terapeutka Tamara Starnovská, spoluzakladatelka České asociace sester.

Pokud nejste se zdravotní péčí spokojeni, můžete podat stížnost řediteli zdravotnického zařízení. Jestliže nebudete s jejím vyřízením spokojeni, můžete se obrátit na příslušný krajský úřad a v případě fakultních nemocnic, psychiatrických léčeben a některých odborných léčebných ústavů i na Ministerstvo zdravotnictví ČR. Dále můžete podat stížnost na konkrétního lékaře České lékařské komoře. Většina zdravotnických zařízení má na svých internetových stránkách uveden postup pro podávání stížností.

„I když pobyt v nemocnici ani obyčejná návštěva lékaře nebývají příliš příjemnou záležitostí, znalost vašich práv a povinností vám ji může velmi usnadnit,“ uvádí prezidentka České asociace sester Dana Jurásková, a dodává: „jakmile je budete znát, snadněji se jich také domůžete. Přestože se ve zdravotnictví setkáte s různými lidmi, nenechte se odbýt, a na svých právech si skutečně trvejte.“

Jakou máte vy zkušenost s českým zdravotnictvím? Dodržují se v něm práva pacientů? A stojíte si vy sami za tím, na co máte nárok?