Po zmrzlých ven: Jak vysadit rajčata, okurky a další zeleninu i bylinky

Jakmile oslaví svátek tři zmrzlí muži Pankrác, Servác a Bonifác, můžete konečně vysvobodit sazeničky rajčat, paprik, okurek nebo tykví z květníčků a dopřát jim požitek z venkovního světa. Riziko přízemních mrazíků už je totiž minimální, a tak na záhony mohou i choulostivější rostliny.

Dejte si záležet na přípravě zeminy i výběru stanoviště. Rajčatům a paprikám bude svědčit hodně světla a slunečních paprsků. Dobře jim bude například u jižní stěny domu, nejlépe pod stříškou, protože déšť a vlhkost podněcují vznik plísní. Zemina by měla být kyprá, obohacená o lopatku hnoje a kompostu.

Rajčata a papriky můžete vysazovat přímo na záhony (nejlépe vyvýšené), ale mnohem lépe jim bude ve velkých květnících nebo kbelících. Nezapomeňte na proděravění dna kvůli odtoku přebytečné vody.

Při přesazování rostlin buďte opatrní, ať nepoškodíte listy ani kořínky. Rajčata i papriky koření mělce, nebojte se sazeničku zasadit hlouběji, klidně několik centimetrů pod úrovní zeminy. Získá tak větší stabilitu. Do jamky můžete přidat hrst čerstvých nasekaných kopřiv, které se budou rozkládat a postupně uvolní živiny. Jak udělat z kopřiv přírodní hnojivo?

Ke každému rajčátku (u papriky to není většinou nutné) zapíchněte tyč, ať se má o co opřít. Jak bude rostlina růst, pravidelně ji převazujte, ať se neohýbá a neláme. Rostliny zalévejte přímo ke kořenům, nikoli na listy, protože by je pak mohla snadno napadnout plíseň. Používejte odstátou vodu, nejlépe dešťovou. V průběhu růstu zaštipujte výhony u rajčat, u paprik to není třeba.

Kromě rajčat a paprik mohou v druhé půlce května ven také dýně, cukety, baklažány a patisony. Vděčné budou za teplé stanoviště, dostatek světla a dobře živnou půdu. Dařit se jim bude na kompostu anebo na vyvýšených záhonech.

Tykve a okurky můžete pořídit jako sazeničky v zahradnictví (na předpěstování sazenic je už pozdě). Vysévat je lze i ze semínek přímo na záhony, rostliny zpoždění ještě doženou. Dbejte na pravidelnou zálivku: zalévejte přímo ke kořenům odstátou vodou, nejlépe dešťovou. V průběhu růstu můžete sem tam přihnojovat, třeba lopatkou kravského nebo hrstí granulovaného hnoje.

Pozor dejte na slimáky, kteří se vyrojí hlavně po dešti. Mohou se schovávat pod listy rostlin. Platí na ně hlavně ruční sběr a likvidace. Zkusit můžete i ochranu s pomocí aromatických bylin, kdy nedaleko vysadíte například šalvěj nebo levanduli. Další způsoby, jak bojovat se slimáky, najdete zde.

V druhé půli května můžete ven vysazovat i teplomilné bylinky, jako je třeba bazalka, perila (používá se v asijské kuchyni) nebo rozmarýn. Do květníků vysévejte majoránku, nejoblíbenější bylinku našich prababiček. Do zeminy udělejte důlek, vsypte několik droboučkých semínek a zahrňte je lehce zeminou.

Bylinky můžete pěstovat jak na záhonech, tak v květináčích na balkoně nebo terase. Dopřejte jim hodně slunečního svitu a pravidelně je zalévejte, nejlépe vpodvečer. Zatímco bazalka pije hodně, středomořské bylinky potřebují méně vody.

V květnu je nejvyšší čas vysázet také letničky!