Plísně nenajdete jen na nohou. Kde všude se tento skrytý nepřítel může objevit?

Pro dnešek ponecháme stranou vnitřní orgány, jakou jsou střeva či intimní partie, a zaměříme se na kožní mykózy.

Příčinou infekčních onemocnění, kterým se lidově říká plísně, jsou houbové mikroorganismy. „Mykotické infekce se rozdělují na dermatofytické, kvasinkové a systémové. Nejčastějším původcem mykóz jsou dermatofyty, které se živí keratinem, což je bílkovina přítomná v povrchových vrstvách kůže a zároveň základní stavební složka vlasů, chlupů a nehtů. To je důvod, proč uvedené mikroorganismy napadají právě tyto oblasti,“ vysvětluje MUDr. Dagmar Salajová z Oblastní nemocnice Trutnov.

Vzhled dermatofytických plísní se liší podle druhu a zasaženého místa. Postihují nohy, ruce, nehty, pokožku hlavy, třísla i trup – v podstatě žádná část těla před nimi není v bezpečí. Přirozeně se jim velmi daří ve vlhkých oblastech s větší produkcí potu.

„Na kůži vznikají typicky červená plošná ložiska, často prstencovitého charakteru, s živým lemem vytvářejícím šupiny. Časem dochází k jejich postupnému zvětšování do periferie,“ popisuje Dagmar Salajová. Doprovodným jevem může být také svědění, které bývá u řady lidí prvotním impulsem k vyhledání lékařské pomoci.

Další houbové organismy, a sice kvasinky, vyvolávají onemocnění kůže a sliznic, kterým se říká kandidózy. Kvasinky vytvářejí mokvající útvary s drobnými puchýřky, které svědí a pálí. To, zda přítomnost kvasinek vyústí v infekci, závisí na příhodných podmínkách. Těmi je opět vlhkost, teplo, popřípadě poranění kůže.

Náchylnost k mykózám je ale mnohem složitější a stoupá také v těchto případech: „Na vznik plísňové infekce mají rozhodující vliv nejen místní kožní podmínky a nedostatečná hygiena, ale i další faktory. Patří mezi ně věk, pohlaví nebo celkový zdravotní stav. Zvýšené riziko hrozí například lidem, kteří podstupují celkovou léčbu kortikosteroidy či léčbu snižující imunitu, a cukrovkářům,“ uvádí Dagmar Salajová.

Poslední, v našich podmínkách nejméně rozšířenou, skupinu plísní tvoří systémové infekce, které napadají vnitřní orgány a tkáně.

Přenos plísní je vzhledem k jejich infekčnosti poměrně snadný. Stačí dotyk s nakaženým člověkem nebo zvířetem, popřípadě kontakt s kontaminovanými předměty. S ohledem na skutečnost, že se plísně mohou objevit kdekoli na těle, je základní doporučení nosit na veřejná koupaliště vlastní obuv nedostačující.

Nebezpečné mohou být nejen podlahy, ale i ručníky a lehátka. V rámci prevence je také nezbytné o sebe správně pečovat – samozřejmostí je pravidelné mytí, důkladné vysoušení kožních záhybů a nošení prodyšného prádla a obuvi. Význam má i starost o imunitní systém a vyvážená strava s nízkým obsahem cukrů, které podporují množení kvasinek.

Léčba plísní bývá běh na dlouhou trať. Rády se totiž vracejí. „Mykózy vyžadují kúru trvající několik týdnů, či spíše měsíců, přičemž se doporučuje v léčbě ještě po určitou dobu setrvat i poté, co už klinické příznaky onemocnění odezněly,“ upozorňuje MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.

Většina antimykotik v podobě krémů, které zabraňují jejich růstu a množení, je volně prodejná v lékárnách. Doktorka Salajová ale při podezření na infekci radí navštívit odborníka.

„V ambulanci se setkáváme s pacienty, kteří si začnou plísňové postižení léčit tím, co mají doma, a tak často používají léky, které nefungují, jako jsou například antibiotické prostředky, nebo léky, které naopak jejich stav ještě zhoršují. Vždy je lepší svěřit se do rukou lékaře,“ uzavírá lékařka.

Trpíte na plísně? A jak s nimi bojujete?