Plicní embolie: Nebezpečná krevní sraženina vás může zabít

Plicní embolie často vzniká náhle a mnohdy ji nebývá snadné odhalit. Nejčastěji jde o následek akutní žilní trombózy dolních končetin. Při ní v noze vzniká krevní sraženina (= trombus), která putuje tělem až do plic. Ročně u nás potíže tohoto charakteru postihnou asi deset tisíc lidí, nejčastěji ve věkové skupině 60 až 70 let.

Problémy mohou vzniknout okamžitě následkem velké sraženiny nebo postupným usazováním v plicích, což může trvat několik dní. Embolie se často projevuje podobně jako srdeční infarkt, tedy velkou bolestí na hrudníku. Postiženému se špatně dýchá, potí se a prožívá úzkost. Klesá mu krevní tlak, zrychluje se tep a snižuje se okysličení organismu – dochází k promodrávání. Hrozí bezvědomí a zástava srdce.

Pokud vznikají potíže postupně, riziko embolie signalizuje otok dolní končetiny, bolest lýtka či stehna a následná dušnost. Někdy se ovšem embolie projevuje velice nenápadně – třeba jen bolestmi na hrudníku, které lidé přičítají páteři, a proto bývá její odhalení občas těžké.

Příčiny bolesti a tlaku na hrudi: Kdy volat záchranku?

Při podezření na trombus v plicích se provádějí některá z těchto vyšetření: EKG, scintigrafie, rentgen, CT a rozbor krevních plynů. Je nutné potvrdit diagnózu a určit, kde se sraženina nachází a jak je veliká. K nápravě se užívá antikoagulační léčba (látky, které snižují srážlivost krve). Je-li situace vážná, je namístě trombolýza: rozpuštění sraženiny infuzemi speciálních látek. Zde však hrozí riziko krvácení do mozku a mozková mrtvice. Jako krajní řešení lze zvolit odstranění trombu chirurgickým zákrokem.

Nejzávažnějším následkem plicní embolie je srdeční selhání a smrt. U části pacientů dojde po plicní embolii k poškození plic a odumření jejich části. Mezi komplikace patří i opakované embolie.

Riziko vzniku krevních sraženin roste s věkem a je vyšší například u lidí s křečovými žilami, u kuřáků a obézních jedinců. V některých případech se významně zvyšuje i u člověka, který má cévy v pořádku: hrozí při velkých chirurgických zákrocích, při zranění dolních končetin a při onkologických onemocněních. Pravděpodobnost výrazně narůstá také v těhotenství a šestinedělí, riziko stoupá i při užívání hormonální antikoncepce. Nebezpečné je také dlouhodobé znehybnění (může se jednat třeba o nohu v sádře).

Křečové žíly: příznaky, prevence a další informace

Mnoho rizikových faktorů ovlivnit nelze, ale i tak je důležité se o cévy starat: hýbat se, nekouřit, udržovat si váhu. Lidé, kterým akutně hrozí potíže, musejí trvale užívat léky na „ředění krve“ – jedná se o antikoagulační léčbu (např. warfarin, heparin), která zpomaluje srážení krve. Ženám, jež mají vrozenou trombofilii, což je zvýšené riziko tvorby krevních sraženin (nejznámější je leidenská mutace), se nedoporučuje užívat hormonální antikoncepci. Nebezpečná je i tzv. cestovatelská trombóza: vyhněte se situacím, kdy několik hodin téměř bez pohnutí sedíte (cesty letadlem a autobusem). Stačí se občas projít či vsedě procvičovat lýtkové svaly a důležitý je i dostatek tekutin.

Víte, že riziko trombózy a plicní embolie výrazně zvyšuje i koronavirus?