Platíte dětem za domácí práce? Vymstí se vám to!

Když dostaneš z té písemky jedničku, koupím ti nový svetr, když pomůžeš mámě umýt okna, dám ti stovku. Takové a podobné věty jistě sem tam zaznívají v českých domácnostech směrem k malým, ale i pubertálním potomkům. Jenže dětští psychologové od podobných výměnných obchodů rodiče zrazují.

„Osobně zastávám názor, že jakoukoli odměnou znehodnocujete přirozenost toho, co dítě dělá. Že tím jednoduše snižujete jeho motivaci,“ podotýká dětská psycholožka Markéta Klingerová. Potvrzují to podle ní i odborné výzkumy. Když skupina dětí dostala něco za úkol pod příslibem odměny, znovu už se pomocníkům do práce nechtělo. Druhá parta dětí odměněna nebyla, přesto úkol splnila znovu a dobrovolně.

„Když je dítě pravidelně odměňováno, bere to po čase tak, že není důvod dělat něco zadarmo. Dítě nevidí smysl v tom, co dělá, ale v odměně,“ doplňuje Markéta Klingerová. Nakonec to podle ní v rodině může dopadnout tak, že větu „Co za to“ dítě vyřkne automaticky jako odpověď na jakoukoli prosbu o pomoc.

Psycholog Jeroným Klimeš to vidí podobně. Osobně nemá problém s prémií třeba za pěkné vysvědčení. „Finančně odměňováno by ale dítě mělo být za něco výjimečného, za něco extra. Aby bylo ale doma zpoplatněné vynesení koše, to bych neradil,“ říká. „Někteří rodiče podnikatelé poukazují, že tak děti připravují na tržní prostředí, ale děti by rodiče měli připravovat spíše na rodinný život. Tam nenásleduje za každou práci finanční odměna, ale naopak se většina prací dělá zadarmo.“

Nejlepší podle obou odborníků je ukázat dítěti, jak domácnost funguje, na konkrétním příkladu. „Osobní vzory jsou pro dítě to nejdůležitější. Můžete mu říkat, co chcete, ale když uvidí, že ostatní v rodině nedělají nic, zapůsobí to na ně. Pokud z domova zná, že každý dělá něco, je to naopak ideální vzor,“ podotýká Markéta Klingerová.

A od věci není ani opakování toho, že práce doma prostě je dělána zdarma. „Jakmile se dítě naučí systém, že za každé hnutí ruky dostane odměnu, je zaděláno na problém. Není připraveno na to, že doma se práce dělá ne proto, že se vyplácí, ale proto, že je to tak správné, že to někdo udělat musí, tedy proč ne ono? A to mu pak může komplikovat vztahy v jeho nové rodině. A jako rodiče nedostávají v práci peníze navíc za to, že udělají, co mají, maminka doma také nedostane zaplaceno za umyté nádobí,“ dává příklad Klimeš.

Jednoho se ale za pomoc v domácnosti nebo jedničku z diktátu dítě dočkat má pokaždé. A to pochvaly. Rodiče však občas dělají opak a nechválí za běžné věci. „Neměli by se bát chválit i za samozřejmosti. Vyplatí se to,“ míní psycholog. A zafungovat tady opět může dobrý příklad v rodině. „Chválit by se měly nejen děti. Podobné ocenění nemá chybět ani mezi partnery, třeba když si někdo všimne vytřené podlahy,“ doporučuje Klimeš.

A jak je to s odměnami u vás doma?