Máte rozhozený cukr v krvi? Tyhle potraviny ho umí srovnat!

Cukr je pro tělo nezbytným zdrojem energie a palivem pro buňky – ale pozor na množství. V krvi ho nesmí být ani hodně, ani málo a ve správném rozmezí (při měření glukometrem by to mělo být 3,9 až 5,6 milimolů na litr nalačno) se glykemie udržuje díky činnosti hormonů.

„Hormonální systém zajišťuje, aby byl neustále dostatek glukózy pro práci buněk, ale také aby se glukóza zbytečně nehromadila. Zatímco hormonů, které dokážou glykemii zvýšit, tělo produkuje několik, existuje jen jediný hormon, který koriguje její vzestup po jídle, a tím je inzulin,“ vysvětluje specialistka na léčbu diabetu MUDr. Jana Urbanová. Jestliže inzulin nefunguje správně, popřípadě ho ve slinivce nevzniká dostatek, znamená to jasnou diagnózu: cukrovka 1., popřípadě 2. typu – což ve výsledku znamená příliš vysokou hladinu glukózy v krvi, která bez léčby postupně devastuje celý organismus.

Zatímco vznik diabetu 1. typu nelze zásadním způsobem ovlivnit, pro 2. typ může být prevence velmi důležitá. Svoji roli totiž hrají nejen genetické předpoklady, ale také nedostatek spánku, stres, málo fyzické aktivity, vysoký tlak, konzumace alkoholu, kouření a nevhodné stravování.

„Každý člověk by měl u svého praktického nebo závodního lékaře čas od času absolvovat preventivní prohlídku, včetně odběru krve. Ani hraniční hodnotu glykemie nesmíme brát na lehkou váhu. V případě cukrovky jde o čas!“ varuje diabetoložka MUDr. Jana Salvetová. Vysoká glykemie totiž nebolí, ale významně poškozuje tkáně (cévy, oči, ledviny...).

Zvláštní důraz na složení jídelníčku (s ohledem na sacharidy) by tak měli dávat nejen lidé, u nichž už byla cukrovka prokázána, ale také ti, kteří se chtějí této nemoci vyhnout, případně touží zhubnout či si udržet váhu. Rozhodně to neznamená odmítání veškeré stravy s obsahem sacharidů, které přirozeně hladinu krevního cukru zvyšují –  jde spíš o to, vědět, jak moc a jak rychle to různé druhy potravin dělají. To naznačuje hodnota glykemického indexu (GI), pohybuje se v rozmezí od 1 do 100.

„Je to veličina, která určuje, jak rychle se sacharidy z té které potraviny v těle uvolní, tedy čím je GI vyšší, tím se cukry uvolňují rychleji. Ve stravě by měly mít důležité místo zejména položky s nízkým (GI <55) a středním glykemickým indexem (GI 56 až 69),“ uvádí Jana Salvetová.

Častá konzumace potravin s vysokým GI – patří sem například pečivo z bílé mouky, hranolky, sladkosti, slazené snídaňové cereálie či rozvařená rýže – zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění a podporuje ukládání tukových zásob, což jsou rizikové faktory i pro rozvoj diabetu. Brzy po jídle se totiž znovu dostaví hlad – jednoduše proto, že rychlý nárůst glykemie po konzumaci potravin s vysokým GI vyvolá „rychlou akci“ inzulinu, který hladinu glukózy pohotově sníží a tělo získá dojem, že je třeba ji opět bystře doplnit (nejlépe konzumací něčeho pořádně sladkého).

„Při sledování GI narazíme na mnoho nečekaných zajímavostí. Například čerstvá mrkev má GI 35 až 40, ale u čisté dušené mrkve je GI 70. Ovoce vnímáme jako sladké, ale třeba třešně mají GI jen 20 až 23, meruňky 29, švestky 25. A hořká čokoláda má GI jen 22, takže na občasné mlsání je pár čtverečků ideálním řešením. Naopak pivo má GI 110,“ jmenuje Jana Salvetová.

Do jisté míry záleží také na kombinaci potravin – některé totiž mají schopnost zpomalovat vzestup glykemie po jídle. „Obecně jde o potraviny bohaté na vlákninu. Vhodný je například zeleninový salát před jídlem nebo během něj, kysané zelí, ocet, luštěniny a ořechy. Příznivě působí také rybí oleje, zelený čaj či skořice. Když tedy například jíte chléb, je příhodné ho namazat kvalitním margarínem, protože tuk zpomaluje vstřebávání sacharidů ze zažívacího traktu, “ doplňuje Jana Urbanová. Pro udržení co nejvyrovnanější hladiny cukru v krvi je proto výhodné nekonzumovat čistě sacharidové pokrmy, ale doplňovat je vždy vlákninou (zelenina, ovoce), bílkovinou (sýr, libové maso) či trochou zdravého tuku (oleje, ořechy).

Řešíte glykemický index potravin, které jíte?