Pivo jako repelent a další mýty o klíšťatech. Věříte jim?

Kdyby člověk bojoval pouze s nepříjemným kousnutím, asi by to nějak zvládl. Horší je, že klíšťata jsou přenašeči nebezpečných nemocí, které mohou v nejzazších případech vést až ke smrti. Nejrozšířenější jsou klíšťová encefalitida (zánět mozkových blan) a borelióza (infekční onemocnění projevující se v první fází bolestí kloubů), ale je jich víc.

Chránit se proti klíšťatům můžete očkováním (jen proti encefalitidě) i jinak. Vyplatí se nakoupit repelenty, pokud se chystáte do přírody, nosit dlouhé nohavice či rukávy a v neposlední řadě také nepodléhat následujícím mýtům, které o nich kolují.

Když na sobě najdete klíště, není třeba hned propadat panice. Je dobré mít se na pozoru a kontrolovat se, nicméně ne každé klíště vás může nakazit.

„Roli hraje množství patogenů neboli choroboplodných zárodků v klíštěti. Patogen musí být dostatečně nakažlivý a hostitel, tedy vy, k němu být dostatečně vnímavý, mít třeba oslabený imunitní systém. Riziko se také zvyšuje, když není váš fyziologický stav úplně v rovnováze,“ popisuje souhru okolností docentka Alena Žákovská z katedry biologie Masarykovy univerzity. To znamená, že pokud není člověk úplně zdravý, riziko se zvyšuje. Roli hraje i místo vpichu a doba zakousnutí (viz níže).

Někteří lidé mají dojem, že jakmile se nad jejich hlavami otevřou koruny stromů, všechna klíšťata jim zákeřně naskáčou na hlavu. Je pravda, že ve vlasech nemusíte parazita objevit i několik dnů a tím se riziko nákazy zvyšuje. Nicméně, pokud ho přece jen nahmatáte, ještě to neznamená, že by vám na hlavu skočilo ze stromu, tam totiž nežijí. „Pohybují se na rostlinách do určité výšky v listí a na povrchu půdy. Ze stromů neskáčou,“ vysvětluje Žákovská. Na hlavu vám prostě vylezou zespodu. Nad metr a půl vysokou vegetací byste na ně narazit neměli.

Právě s dobou sání souvisí další mýtus, a to, že jakmile se jednou klíště zakousne, je malér na světě. Pokud se vám podaří odhalit klíště po pár minutách od zakousnutí, riziko nákazy se značně snižuje. „Původce boreliózy vpraví do těla obvykle nejdříve za dvacet čtyři hodin, virus klíšťové encefalitidy už za dvě hodiny. Důležitá je i skutečnost, že v přírodním ohnisku nákazy jsou častější než dospělá klíšťata malé nymfy, které mají jen milimetr a na kůži je nemusíme odhalit vůbec,“ varuje epidemiolog Rastislav Maďar.

Jakmile se vrátíte z přírody, okamžitě se prohlédněte. Ačkoliv malou nymfu nejspíš přehlédnete, dospělého jedince ne. Čím dřív se ho zbavíte, tím lépe.

Pomazat Indulonou, nechat chvíli podusit a ono se pak pustí samo. Tohle si myslíte? Pak jste na omylu. „Na klíště žádný krém ani olej nenanášejte, dokonce ani dezinfekci. Klíště je nutné chytit co nejblíž kůže pinzetou a pomalu kolmo ho vytáhnout,“ radí Rastislav Maďar.

Existují krémy, které pomohou parazita umrtvit, že se přestane hýbat, a vy jej vytáhnete. Nicméně pokud takový přípravek nemáte, nemusíte pro něj běžet hned do lékárny. Klíště stejně dobře odstraníte pomocí speciálních kleštiček. Dezinfekcí pak potřete nejen místo po vytažení, ale i ruce. Sledujte, zda se neobjeví flek. 

Nemusíte být nešika, aby vám při zbavování se klíštěte zůstala v kůži kusadla, to se prostě občas stane. Zachovejte klid, nic se neděje, není třeba je násilím odtrhávat. Naopak. Místo vydezinfikujte, to úplně stačí. Virus se totiž nachází ve slinných žlázách, nikoli v kusadlech. Tělo si s vyloučením kusadel poradí samo.

Tvrdí se, že pokud má člověk zvýšený příjem vitaminu B, je před klíšťaty víc chráněn. Bylo by to sice krásné, bohužel 9 z 10 pivařů vám to vyvrátí (tomu desátému je to fuk). „Několik studií sice popisuje účinek B komplexu nebo piva, ale to byste museli pít tak moc, abyste měli látky z piva permanentně v krvi,“ vysvětluje Alena Žáková. Podle Rastislava Maďara platí to samé i o dalších potravinách, ve kterých se vitamin B hojně nachází (například česnek). Lepší je chránit se před klíšťaty dlouhými nohavicemi a repelentem než pravidelným proléváním organismu pivem.

Jaká je vaše zaručená ochrana před klíšťaty?