Pivo a hubnutí: Nezaslouženě špatná pověst! Červené víno má kalorií víc

Je tu s námi přes šest tisíc let. Ano, pivo je nejstarším kvašeným nápojem, který lidstvo zná, a nutno dodat, že se stále těší velké oblibě. Zvláště u nás: Češi jsou jeho největšími konzumenty na světě – na každého připadá zhruba 143 litrů zlatavého moku ročně. Ovšem nesmíme zapomínat, že jde o alkoholický nápoj, a je třeba k němu tak i přistupovat.

Rčení, že pivo dělá krásná těla, je vskutku k pousmání, zvláště při pohledu na českou ulici… Ale vážně. Je to kalorická bomba? Jak se to vezme. Ve srovnání se sladkými kolovými nápoji nebo energetickými drinky samozřejmě vyhrává na celé čáře. Ovšem vítězí i v souboji s vínem. Zatímco pivo má 130 kJ na deci, červené víno až dvojnásobek – 300 kJ ve 100 ml. Ovšem vypít půllitr vína a stejné množství piva, to je přece trochu rozdíl. Takže zatímco třetinka piva je v pohodě, tak dva tři „kousky“ už mohou výrazně zahýbat vaším denním kalorickým příjmem. Dodejme, že nealkoholické pivo je na tom o něco lépe.

Další „záludnost“, související s pověstnými „krásnými těly“ pivařů, spočívá v tom, že v pivu obsažený poctivý český chmel zvyšuje chuť na jídlo a podporuje trávení (produkci žluči). Takže když si tradičně dáváte nějakou tu polívečku, kachnu se šesti a nakonec dortíček a průběžně to proléváte, tak tu pneumatiku, co vám naroste na břiše, nesvalujte na chudáka pivo. Studie University College London jen potvrzuje, že největší vliv na zvyšování váhy konzumentů má nárazové pití velkého množství alkoholu, a to bez ohledu na jeho zdroj.

Předně: v každém litru piva je až 200 mg biologicky aktivních látek, což – uznejte – zní slibně. Pivovarské kvasinky jsou obecně nejlepším zdrojem skupiny vitaminů B (tiamin, riboflavin, kyselina listová a podobně). U nefiltrovaných piv je kvasného základu ještě mnohem více, ovšem alkohol zároveň brání v jejich masivnějším účinku na tělo. To minerály mají ve své organické podobě větší šanci prospět: draslík pozitivně ovlivňuje krevní tlak a optimální poměr vápníku a hořčíku brání ve vzniku žlučových a ledvinových kamenů.

Nemělo by se zapomenout na polyfenoly, které mají vliv na volné radikály, tedy antioxidační efekt. Ovšem tvrzení, že pivem lze bojovat proti rakovině nebo infarktu myokardu, je stále trošku nadsazené. A co je pravdy na tom, že je pivo dobré na ledviny? Souvisí s tím silná hydratace organismu. Vědci dělali studie, při kterých nechali polovinu sportovců vypít těsně po závodu půllitr nealkoholického piva a zbytku dali čistou vodu. Ukázalo se, že voda nezpůsobila tak intenzivní okamžitou rehydrataci (zavodnění) jako pivo.

Zajímavé je také působení na trávicí ústrojí. Pivo totiž obsahuje, i když jen skutečně nepatrně, vlákninu a ta, jak známo, urychluje trávení. Souvisí to také se snížením míry takzvaného špatného cholesterolu. Opět nelze tvrdit, že jde přímo o léčivý přípravek, jak by mohli někteří dedukovat, ale pozitivní účinky zkrátka není třeba hledat dlouho.

Za zmínku stojí i laktoflavin a kyselina nikotinová, které mohou za to, že se vám chce po pivě spát (svoji roli v tom hrají i chmel a alkohol). To znamená, že když si dáte večer u televize třetinku piva, nebudete se převalovat v posteli jako obvykle. Pak tady máme ještě oblíbenou zásaditost a kyselost potravin – většina klasických ležáků má pH kolem 4,2, ovšem najdou se i výjimky se zásaditostí 4,6 (na stupnici 1 až 14).

Shrnuto, podtrženo: Pivo je nápoj, který si jako jeden z posledních udržel přirozenost postavenou na prastarých základech. Plzeňský typ piva se obejde bez všemožných stabilizátorů chuti, barviv a jiných chemických přísad a díky tomu si zachovává spoustu tělu prospěšných látek. Malé množství piva, zhruba půllitr denně, může mít na organismus pozitivní vliv. Ve větším množství se pak stává hrozbou – jak vaší linii, tak játrům.

Máte rádi pivo, nebo vám jeho hořká chuť neučarovala?