Pisoár aneb emancipace na záchodě

Pisoáry v domácích koupelnách? Před léty to bylo ještě nemyslitelné! Ovšem měnící se design tohoto koupelnového zařízení, čím dál menší rozměry a hlavně příležitost šetřit bez velkého násilí zrovnoprávnily urinály s klasickými toaletami. Cena těch nejlevnějších začíná zhruba na dvou tisících.

Že si jen málokdo dovede představit velký neforemný pisoár, jak ho známe z pánských veřejných toalet, ve vlastní koupelně? Není třeba. Urinály dnes bývají - podobně jako toalety či bidety - součástí různých koupelnových sérií a díky tomu do prostoru lépe „zapadnou". K jejich nenápadnosti přispívá i menší rozměr. Do domácností se běžně nabízejí výrobky s hloubkou kolem třiceti centimetrů. Ovšem koupit se dají i polozapuštěné typy do instalační stěny, které do prostoru nepotřebují více než patnáct centimetrů.

K lepšímu pocitu zvlášť dámského osazenstva koupelny přispívá i to, že se dá k domácím pisoárům dokoupit poklop. Nemusí tam být, ale je to lepší. Urinál bývá umístěn vedle toalety, kterou navštěvují i dámy. Proto by pánové měli, nejen z důvodů hygienických, poklop používat.

Koho nepřesvědčily argumenty o pohodlí pro pány, možná uslyší na šetření. Pisoáry dovedou - bez jakýchkoli kompromisů v hygieně - ušetřit až osmdesát procent vody proti klasickým toaletám.

Zatímco záchodová nádržka má v nejlepším případě spotřebu tři litry vody a v tom nejhorším i deset, pisoáry na spláchnutí potřebují maximálně dva litry. Vyrábějí se i speciální typy, které se obejdou zcela bez vody. Ty jsou však určené do komerčních zařízení.

Přitom technika dokáže zajistit i to, že pánové po sobě vždy spláchnou. Nejjednodušší a nejlevnější urinály se sice splachujou mechanicky, mnohem větší komfort však nabízí bezdotykové ovládání. Urinál se doplní senzory, které splachují samy. Pracovat mohou například na principu časovém. Voda se spustí po určité době, kdy čidla zaznamenají na určitou vzdálenost pohyb. U malých koupelen by se ale v tomto případě mohlo stát, že budou splachovat častěji, protože zaznamenají i pohyb, kterých se jich vůbec netýká. Další možností splachování jsou chemické senzory.

Pryč jsou doby, kdy pisoár byl záležitostí výlučně mužskou! Designeři už nabízejí dva typy pisoárů určených pro dámskou část populace. I když jde zatím stále spíš o kuriozity než funkční zařízení toalet.

Zhruba před deseti lety se objevil pisoár pro ženy Lady P. Oproti klasické toaletě nemá prkénko, protože žena si na něj nesedá, nedotýká se ho, pouze se nad něj nahne. Designer Johan Karlsson zase nabízí dámský pisoár, který se svým vzhledem i způsobem používání blíží k tureckým záchodům.

Co říkáte, milé dámy? Neprospěl by vaší koupelně pisoár?