Pilulky štěstí aneb proč stoupá spotřeba antidepresiv u mladých lidí?

A začneme varováním. „Antidepresiva v současnosti bere každý dvacátý Čech. Jejich užívání od roku 2002 stouplo pětkrát,“ říká psychoterapeut Mgr. Jakub Koutný.

„Je třeba nejprve upozornit, že antidepresiva léčí především deprese, tedy poruchu funkce mozkových buněk zapříčiněnou nedostatkem látek, které ovlivňují náladu. Ta může být způsobena vyslovenou chorobou, například depresivní či bipolární poruchou, nebo také v důsledku stresu, starostí a problémů vyvolaných reálnou situací,“ popisuje psychiatr MUDr. Ivo Klár z Polikliniky Zelený pruh.

Jak antidepresiva pomáhají? „Antidepresiva dokážou zvýšit koncentraci oněch látek navozujících dobrou náladu. Souhrnně nazývaných endorfiny. Avšak neodstraní tu zevní příčinu, která k tak neblahému stavu vedla,“ objasňuje psychiatr.

Na druhé straně na antidepresivech nevzniká závislost, jako třeba na drogách a alkoholu. „Už proto ne, že jejich efekt není okamžitý. Trvá nejméně několik dní, než lze pozorovat nějaký účinek. Avšak jejich hlavní nebezpečí spočívá v úniku od řešení problému, či vlastní situace," dodává psychiatr.

Spotřeba antidepresiv v posledních letech stoupá. V Česku je užívá pět procent populace. Ve Spojených státech je to ale podle National Center for Health Statistics už 11 procent. Nejvíce přibývá spotřebitelů mezi mladými lidmi.

„Je zcela evidentní, že spotřeba antidepresiv neustále stoupá a přitom se nezdá, že by v té míře přibývalo duševních poruch podle klasických měřítek. Deprese se sice mohou vyskytovat již v mladém věku, ale i při běžném společenském styku nezřídka zjistíte, že antidepresiva užívají lidé, kteří žádné příznaky deprese nejeví,“ komentuje Ivo Klár.

Kdysi se k depresi a duševním poruchám obecně přistupovalo dost skepticky. Kdo bral antidepresiva, byl automaticky blázen. Mnoho lidí se k nim proto hlásit nechtělo a lékům se vyhýbali i v případě, že měli problémy skutečně vážné. To se ale změnilo. Lidé začínají chápat, že duševní onemocnění jsou rovná těm fyzickým, a přiznat se k depresi se pomalu začíná stávat trendem. Nejotevřenější jsou mu právě mladí lidé.

Působících faktorů je ale samozřejmě více. „Lidé, a bohužel zejména mladí, se často domnívají, že mají jakýsi ,nárok na štěstí‘, a pokud jej nedosáhnou, jsou zklamaní až nešťastní a snaží se pocitu štěstí dosáhnout třeba i umělou, chemickou cestou,“ podotýká psychiatr Ivo Klár.

Důležité je také zmínit, že nadužívání antidepresiv obecně souvisí mimo jiné se skutečností, že na ně neplatí žádné preskripční omezení. Z lékařské praxe je tedy může předepsat kdokoli, třeba i praktický lékař.

Antidepresiva zachránila již spoustu životů. Souvisí s nimi především snižující se počet sebevražd. „Skutečně jsem viděl, jak antidepresiva mnohokrát lidem pomohla projít nějakým obtížným místem jejich životů. Lidé někdy mluví o tom, že předtím měli pocit, že se topí a s léky se mohou nadechnout a učit se plavat,“ říká psycholog a lektor rozvoje osobnosti Mgr. Michal Petr.

„Riziko však vidím v nadužívání těchto léků při menších krizích. Je známo, že díky bolestným zkušenostem se člověk učí rozšířit svoji kapacitu a díky tomu i lépe zvládat zvýšené nároky života. Občas prostě potřebuje pomyslně dopadnout na dno, aby se měl od čeho odrazit. Pokud si na této cestě nasadí předčasně léky, může se stát, že se krize ,zapouzdří‘ a místo toho, aby tímto úzkým místem prošel, se mu vyhne. Nebude mu sice tak špatně, ale zase ani v posledku tak dobře, jak by mohlo být,“ uzavírá psycholog.

Máte zkušenost s antidepresivy?