Pětkrát to nejlepší. Jaká zelenina vám nesmí chybět?

Když v zahradnictví přijdete ke stojánku se semínky, může se vám zamotat hlava, kolik jich je. Různé druhy zeleniny, různé odrůdy. Člověk by chtěl všechno, protože plodiny na obrázku vypadají krásně. V případě pěstování zeleniny by ale měl převládnout rozum.

Vyberte si takové druhy, které máte rádi a zužitkujete je v kuchyni. Vyjít můžete z našeho základu silné pětky. A k té si přidat další.

Ať už ji rádi chroupete, nebo vám nejvíc chutná v polévce, mrkev je naprostý základ. Na rozdíl od karotky je méně sladká a hodí se ke skladování. Na zahrádce můžete mrkev a karotku pěstovat klidně vedle sebe. Z velmi mladé mrkvové natě pak můžete vyrobit pesto.

Mrkev potřebuje kyprou a hlubokou půdu a dostatek živin. Zeminu můžete obohatit kompostem, ale nepřidávejte hnůj, protože tato zelenina nesnese přímé hnojení. Vyberte pro ni slunné stanoviště.

Vysévat můžete od začátku března, hned jak to počasí dovolí. Udělejte si jednoduchý test. Zajeďte rýčem do půdy asi třicet centimetrů hluboko, a pokud není zmrzlá ani v této hloubce, je připravená na semínka. Pro brzký výsev vyberte rané odrůdy, pro pozdější sklizeň pozdní odrůdy, které můžete vysévat klidně ještě v květnu nebo začátkem června. Semínka zasaďte asi centimetr až dva hluboko a mezi řádky nechte asi třicet centimetrů.

Z kořenové zeleniny by na zahradě neměla chybět petržel. Budete z ní mít hned dvojí užitek. Zelenou nať můžete odebírat postupně a přidávat ji do polévek, salátů, pomazánek nebo omáček. Kořen, bez kterého se neobejde žádná dobrá polévka, budete sklízet na sklonku léta a hlavně na podzim.

Pěstování petržele je vyšší zahradnická, tak to nevzdávejte po prvotním neúspěchu. Semínka klíčí dlouho a potřebují zálivku, proto udržujte půdu vlhkou. Petržel vysejte v březnu, nejpozději počátkem dubna. Půda musí být dobře zrytá a prokypřená. Klidně přidejte kompost, ale hnůj vynechte ze stejného důvodu jako u mrkve.

Semínka petržele vysejte asi centimetr hluboko. Vzdálenost mezi řádky by měla být kolem třiceti centimetrů. Až rostlinky povyrostou, nezapomeňte je vytřídit, tedy protrhat, aby mezi nimi bylo aspoň sedm centimetrů, jedině tak mají kořeny šanci zesílit.

Kdo někdy jedl cibuli ze zahrádky, ví, že má úplně jiný říz a výraznou chuť. Navíc, pěstování cibule je jednoduché. Je to další důvod, proč pro ni na zahrádce najít místo.

Cibule vám bude vděčná za kyprou, spíše písčitou půdu a za slunné stanoviště. Pěstujte ji ze sazeček, je to snazší než ze semínek. Pomocí sázecího kolíku udělejte jamky hluboké asi osm centimetrů. Do nich vložte cibulky. Vzdálenost mezi cibulemi by měla být asi deset centimetrů. Pěstování cibule vám usnadní černá zahradní textilie, která přitáhne sluneční paprsky a zamezí růstu plevele.

O cibuli se nemusíte nijak zvlášť starat. Zalévejte ji jen v parných dnech, kdy je půda vyprahlá. Se zálivkou ale opatrně, jinak bude cibule uhnívat.

Brambory jsou základem jídelníčku, a tak by neměly chybět ani na zahrádce. Alespoň bedýnku brambor si můžete vypěstovat i na malém kousku půdy. Základem úspěchu jsou dobré sadbové brambory, které pořídíte v zahradnictví. Můžete vybírat z rané, polorané nebo pozdní odrůdy. Rané brambory sklidíte dříve a rovnou je můžete uvařit. Pozdní brambory jsou lepší pro skladování.

Vyznáte se v typech brambor? 

Nejlépe se bramborám bude dařit v kypřejší a lehčí půdě. Přidat můžete kompost. Hnůj je nejlepší zarýt na podzim, ale pokud jste to nestihli, můžete přidat i trochu uleželého koňského nebo kravského hnoje.

Hlízy sázejte asi dvacet až třicet centimetrů od sebe. Ale ne moc hluboko. Hloubka by měla být maximálně o jeden až dva centimetry větší, než je výška hlízy. Vzdálenost jednotlivých řádků by měla být pětašedesát až sedmdesát centimetrů, aby měly rostliny dostatek místa.

Potom hlízy zahrňte a vytvořte typické hrobečky. Brambory v průběhu jara a léta občas zavlažte, hlavně když je suchá sezona. Kontrolujte nať, zda na ní není mandelinka. Jinak je pěstování brambor nenáročné.

K vděčným plodinám patří i červená řepa. Skladovat ji můžete celou zimu, uvaříte z ní vydatnou polévku, můžete ji zavařit nebo přidávat do salátů či si připravit vegetariánské carpaccio, když ji nakrájíte na tenoučké plátky a zakápnete olivovým olejem. Navíc roste tak trochu sama.

Červenou řepu můžete vysévat od dubna do poloviny června, a tak ji můžete dát třeba na místo, kde předtím rostly ředkvičky nebo jarní salát. Výhodou je, že je nenáročná a vyroste téměř v jakékoli půdě. Záhony můžete obohatit kompostem, ale nikdy nepřidávejte hnůj, řepa nemá ráda přímé hnojení.

Semena červené řepy vysévejte asi tři centimetry hluboko. Vzdálenost mezi řádky by měla být třicet centimetrů a mezi rostlinami asi deset centimetrů. Řepu jednou či dvakrát týdně zalijte, občas ji okopejte. Jinak se o ni nemusíte starat. Sklízet můžete i mladé listy, které jsou báječné do salátu.

5 nápadů, jak založit nebo oživit přírodní zahradu.