Pět způsobů, jak dostat „kopačky"

Rozchod je krizová situace a vyžaduje krizový přístup. To, jak se muž k této situaci postaví, hodně vypovídá o tom, jaký je. „Obdobně bude totiž přistupovat i k životně důležitým stavům s novou partnerkou i s dětmi,“ potvrzuje kouč partnerských vztahů Aleš Kalina.

A tak si místo smutnění prostudujte následujích pět nejběžnějších „druhů kopaček". Byl váš expartner sobec, nesebevědomý strašpytel, nebo chlap bez vlastního názoru?

Neměl v sobě ani tolik odvahy a slušnosti, aby se s vámi osobně rozešel. Odbyl to jen textovou zprávou nebo e-mailem. „Promiň, neklapalo nám to, bude lepší se rozejít“. Zhruba tak povšechně a obecně většinou vypadají „kopačky“ od mužů, kteří v krizové chvíli odmítají osobní kontakt. „V podstatě tím říkají ,nechci se o tom bavit, už to mám promyšlené, tvé reakce mě nezajímají, nechci být zraněn tvým vysvětlováním',“ popisuje Aleš Kalina.

Nejčastěji se takto rozcházejí sobci, které jejich partnerka a její reakce ani názory nezajímají.

Nic se nestalo, nepohádali jste se, ale z ničeho nic vám partner nezvedá telefon, nereaguje na vzkazy, prostě je z něj „mrtvý brouk“. Jako by zmizel ze světa a maximum, co z něj dostanete, když omylem přece jen zvedne telefon, je věta typu ,promiň, mám moc práce, brzy se ozvu!'. V podstatě se s vámi ani nerozejde, jen čeká, že vás brzy tahle hra na honěnou přestane bavit a problém vyřešíte vy. „Je to typické pro takové ty pomalejší muže, kteří nemají rádi žádné změny, mají strach z reakcí své přítelkyně a z případné konfrontace,“ vysvětluje Aleš Kalina. Jsou to jednoduše „strašpytlíci“, kteří nemají sílu a odvahu ukončit něco, co jim nevyhovuje. Sebevědomí na rozdávání rozhodně nemají!

Opět to vypadá, že vše funguje, jak má. Tedy alespoň do chvíle, kdy váš partner vyvolá naprosto zbytečnou hádku kvůli nesmyslu. Najednou ho rozčílí, že jste přišla o pět minut později. Nebo se mu nelíbí, že máte příliš krátkou sukni. Jednoduše se chce hádat a vyprovokuje vás natolik, že na tuhle hru přistoupíte. Během hádky se s vámi rozejde, a vy pak nemůžete uvěřit tomu, že za vším skutečně stojí pětiminutové zpoždění. „Takhle se chová muž stratég. Nechce mít vinu na sobě, proto uměle vytvoří situaci, která alespoň v první chvíli hodí vinu na partnerčinu stranu,“ říká Aleš Kalina.

Pozve vás na kávu nebo na oběd, tváří se velmi vážně a pomalu z něj lezou taková ta obecná a nic neříkající slova. „Nějak to nejde, nějak se necítím dobře, nejsem moc spokojený, nějak to vyprchalo.“ Co přesně mu vadí, co konkrétního ho trápí, co je tím problémem? To se od něj nikdy nedozvíte. Buď to sám neví, není schopen vlastního názoru, cítí se nejistě, a skutečně to jen „tak nějak“ cítí. V tom případě jde o pochybvače, nepříliš sebevědomého muže, který nedokáže říci, co od života chce, a co naopak odmítá.

Ale samozřejmě je tu ještě jedna varianta: Ví, co mu vadí a proč se s vámi rozchází, ale nechce vás ranit tím, že to řekne na rovinu. Otázkou je, zda vám tou neurčitostí neubližuje víc.

V klidu si s vámi sedne a probere, kde je problém. Dokonce se možná pokusí i o to, najít řešení. Z nějakého důvodu není ve vztahu s vámi spokojený, mrzí ho to a umí se tomu postavit čelem. Dokáže vše jasně formulovat, jakékoli pochybnosti či nejasnosti nedá prostor. Pokud spolu řešení nenajdete, velmi slušným a korektním způsobem se s vámi rozejde. Ale oba dva z této situace vyjdete jako vítězové. Dokázali jste se domluvit jako dva dospělí rozumní lidé, kteří vědí, že ne vždy vše vyjde a rozchody patří k životu stejně jako láska.

Milé čtenářky, jaké rozchody máte za sebou vy? Zapojte se do diskuse pod článkem!