Pěstování ve vyvýšených záhonech. Jaké výhody nabízí?

Obecně se jako vyvýšený záhon vnímá cokoliv, co je nad úrovní zeminy, ale to není přesná definice. Tak jak to tedy je?

„Vyvýšený záhon je speciálně založený záhon, který dobře funguje díky tomu, že se skládá z několika specifických vrstev: od větví, přes dřevěnou drť, poté následují obrácené travní drny. Pokud máte, pak přidejte i zkompostovaný hnůj, listí, případně kartony a nahoru se dává kompost,“ vysvětluje zahradnice Anita Blahušová.

Když si takový záhon založíte na podzim, do příštího jara se vrstvy dobře rozloží a stačí už jen přisypat trochu zeminy. Myslete jen na to, že zemina ve vyvýšeném záhoně slehává, proto se musí čas od času dosypávat. Živiny se vyčerpají po asi čtyřech letech, pak záhon bude fungovat jako jakýkoliv jiný.

Tento typ záhonů můžou ohraničovat různé materiály, například dřevo, cihly, ale i betonové tvarovky… „Pokud dřevo vyložíte technickou textilií, vydrží déle. Pod záhon je dobré dát třeba králičí pletivo, abyste zabránili přístupu škůdců,“ upřesňuje Anita Blahušová. Někdo doporučuje, aby záhon měl pevné dno, třeba z dřevěné desky, jiný volí textilii proti plevelům, další sází na paletu. Stejně tak můžete, ale nemusíte, na místě pro záhon vyhloubit jámu.

Velikost není striktně daná, ale uvažujte prakticky. Abyste k rostlinám dobře dosáhli ze všech stran, stačí i prostor 100 x 100 cm nebo 120 x 80 cm. Obecně jsou tyto záhony vysoké asi do 50 cm, ovšem prodávají se také stavebnice o výšce 1 metr.

„V dobře založeném vyvýšeném záhonu rozkládající se organická vrstva uvolňuje živiny a teplo a rostliny pak lépe prosperují a to i ve městě, kde je kvalitní půdy nedostatek,“ upřesňuje Radka Pokorná z obecně prospěšné společnosti KOKOZA.

Při práci se méně ohýbáte, proto vás nebudou tolik bolet záda, a takové záhony můžou využít třeba i lidé se zdravotním postižením nebo senioři. Dále si ušetříte určitou námahu s pletím; ve vyvýšeném záhonku bude méně plevelů. Plevele, které se rozmnožují semeny, musíte vytrhávat, ale až na výjimky se sem nedostanou ty druhy, jež se rozšiřují oddenky. Neopominutelná je i estetická stránka věci – tyhle záhony vždycky vypadají pěkně.

A nevýhoda? V záhonu nad úrovní půdy dochází k rychlejšímu vysychání zeminy, proto dbejte na potřebnou zálivku a povrch záhonu zamulčujte.

„Vyvýšený záhon je zpočátku vhodný pro pěstování zeleniny, která je náročná na živiny, tedy rajčata, okurky nebo třeba dýně,“ připomíná Anita Blahušová. Ale pokud chcete mít záhonek čistě jen na parádu, samozřejmě nic vám nebrání v tom vysadit okrasné rostliny. Nebo to pojměte prakticky a vysaďte rychle rostoucí afrikány rozkladité. Nejprve potěší napohled, a když je na podzim zaryjete do zeminy, poslouží další rok jako ochrana proti háďátkům. A do opravdu hlubokých záhonů se dá použít třeba i keř.

Co je dobré vědět? Teoreticky byste vyvýšený záhon mohli vybudovat také na terase nebo větším balkoně. A prakticky? Jak dokládají zkušenosti takzvaných komunitních zahrad, založit se dá dokonce i na betonu, třeba v nevyužitém místě dvorku mezi bytovými domy.

Pokud nechcete čekat až do jara a rádi byste začali s pěstováním ještě letos, lze si založit „něco mezi“ – tedy ohraničený záhon, který bude rovněž vyšší, jen ho rovnou naplníte kvalitní zeminou, se startovacími živinami. Ještě stihnete vyset pro podzimní sklizeň například hlávkový nebo listový salát, špenát či karotku. Pokud vám zbyla cibule sazečka, můžete vysadit i ji, rovněž vás potěší letošní sklizní.

A pro ty, kteří nevlastní zahrádku, ale mají menší balkon? Tady se nabízí použít závěsné truhlíky nebo jiné pěstební nádoby na nožkách. Přestože nejde o klasické vyvýšené záhony, také šetří vaše záda.

Radost z výpěstků budete mít i na této miniaturní ploše.