Článek
„Ta Blanka snad nemá soudnost! Viděla jsi, jakou má sukni?“ Nebo: „Olina je naprosto neschopná, neumí ani zapnout kopírku.“ Takhle to může vypadat v zaměstnání, kde pracují jen zástupkyně něžného pohlaví. A je jedno, zda jde o uklízečky jedné úklidové firmy, kuchařky ve školní jídelně, učitelský sbor složený ze samých žen, nebo jaderné fyzičky.
Chybí mužský úhel pohledu?
Bylo by nefér tvrdit, že to je takhle vždy a všude a že ženský kolektiv nemá své výhody. Má. Pracovat jen se ženami, bez mužských půtek o to, kdo je větší chlap, s možností probrat ryze ženská témata nebo poprosit o radu, aniž byste se ocitly v roli neschopné blondýny, na rovinu přiznat, že dnes nejste úplně ve formě, protože dorazila menstruace… To všechno je fajn.
Ale stejně tak je faktem, že pokud nejsou dámy dobře sladěné, mužský úhel pohledu jim může pomoct. Pověstná mužská racionalita pak nejspíš zafunguje jako jakási přirozená a smysluplná brzda - takové to „ježíš, holky, co blázníte“, které daný muž ani nemusí vyslovit (a leckdy by to bylo i nevhodné), ale ženy to podvědomě stejně vycítí a samy se zbrzdí.
Proč lidé drbou?
Je jasné, že sem tam malý neškodný drb vypustí asi každý. Jenže ženy jednoduše rády mluví, rozhodně víc než pánové.
- O problémech potřebujeme mluvit. Když muže naštve kolega, většinou se uzavře, sám v sobě a tichosti si vše zanalyzuje a pokusí se vše vyřešit. Ženy to mají opačně, potřebují o tom mluvit nahlas, při mluvení zároveň hledají řešení. Nejde primárně o cílené drbání, je to ženský způsob analýzy problému, jenže leckdy to k drbání opravdu sklouzne. „Ženy mají tendenci více rozebírat vnitřní témata s ostatními a bohužel někdy neumí rozlišovat pracovní a osobní rovinu vztahů. V těch osobních je asi přirozené, že jsme emoční, ale v rovině pracovní bychom měly být víc logické a držet emoce i jazyk na uzdě,“ vysvětluje životní koučka Lenka Procházka.
- Tříbíme si názor. Jde vlastně o to, že muži k přemýšlení potřebují ticho, ženy diskusi. Zní to trochu děsivě, ale nejlépe si ujasníme, co si myslíme o Petře, když to probereme s Markétou. A pak jsme v pohodě a dál můžeme spolupracovat. Často je to ale označeno za pomluvu, i když primárně šlo spíš o to, že jsme si třeba s jedním povahovým či pracovním rysem té osoby nevěděly rady a potřebovaly jsme se poradit, získat jiný úhel pohledu, další názor.
- Vztahy jako hlavní téma. Ženská emocionalita způsobuje i to, že hlavním tématem jsou vztahy. Milostné, pracovní, přátelské, jakékoli. Nejsou ale zředěny mužskými tématy, a tak je ženy neustále aktualizují a stále dokola analyzují, v podstatě se zacyklí.
Toxické pracovní prostředí
Většinou tedy v ženských kolektivech nejde ani tak o krvelačné pomlouvání, navíc drobné drby, občasné neshody a výměny názorů umí ženy ustát mnohdy lépe než muži. „Nehraje tu takovou roli ego,“ dodává Lenka Procházka. Protože tak, jak dobře ženy umí mluvit (a ano, i drbat), dokáží stejně dobře poslouchat a být empatické, i když samozřejmě ne všechny.
Někdy se to ale může opravdu zvrhnout v peklo. Mít v práci drbnu nejhrubšího zrna (nedejbože nejen jednu) je psychicky náročné. A to je opravdu častější v ženských kolektivech. „Chlapi mají tendenci řešit vztahové nebo názorové věci v sobě, a když už, tak je rozebírají někde na pivu po pracovní době. V práci používají hlavně levou hemisféru, kde sídlí logika a vůle, pravou, kde je emocionalita, mají slabší než ženy,“ upřesňuje Lenka Procházka.
Jak vyjít s obtížnou kolegyní?
Co když se přece jen do pekelné drbárny a jámy pomlouvačné dostanete? Zapojit se, přidat se ke klevetění, nebo se proti tomu hlasitě ohradit? Ani jedno není ideální, protože buď klesnete na úroveň drben, nebo se stanete černou ovcí. Radši využijte pověstný ženský šestý smysl, odhalte nepsaná pravidla kolektivu, citlivě vnímejte jednotlivé vztahy v něm, ale vždy buďte přirozené. Nekombinujte, neplánujte, nevytvářejte strategie. Říkejte své názory a buďte transparentní. Nebojte se mluvit na rovinu.
Nemusíte být zadobře se všemi, ale měly byste si udržet čistý štít. Protože jen tak máte šanci vše ustát. Kultivovanost vztahů jde ruku v ruce s kultivovaností vlastní osobnosti.