Patricie Pagáčová o mateřství, práci i pomoci pejskům

Těžko si Patricii Pagáčovou (32) představit bez pejska. Na fotografiích na sociálních sítích jsou voříšci Čolek a Jackie častými hvězdami, herečka se ale pejskům věnuje i v rámci charitativní práce. Už deset let totiž organizuje focení psího kalendáře, na kterém spolupracuje s organizací Psí život, která pomáhá pejskům lidí bez domova, drogově závislým a těm z vyloučených lokalit.

Letos do její  domácí „smečky“ přibyla ještě dcera Bibiana, o kterou se stará se svým mužem, dramaturgem Tiborem Pagáčem. Do toho má i další pracovní závazky, včetně porotcování SuperStar. Jak vše zvládá a jak vznikal její kalendář?

Kolik pejsků už prošlo vaším životem?

Prvního psa jsme pořídili, když mi bylo 16. Byl to kříženec border kolie a dobrmana, fenečka Rita. Tu jsme měli až do letošního února. Odešla v úctyhodném věku šestnáct a půl roku. Teď máme dva pejsky, fenku Jackie a psa Čolka, oba jsou voříšci.

Odkud vaši psi pocházejí a podle čeho jste vybírala jejich jména?

Jackie je z romské osady na Slovensku, původně se jmenovala Lili. Pojmenovala jsem ji po Jackie Kennedy, je to totiž taková dáma. Kamarádi si ze mě tehdy dělali srandu, jestli je to po Jackie Chanovi. A Čolek je z útulku Dogpoint, se kterým dlouhodobě spolupracuju. Pobíhal jako štěně sám někde u Českého Brodu, odchytila ho městská policie a odvezla do útulku. Jméno Čolek už měl a nám přišlo, že se k němu hodí, a tak mu zůstalo.

Letos jste se doma rozrostli o dceru Bibianu, jak se s ní pejsci sžili?

Naštěstí dobře. Od začátku jsme si říkali, že je nechceme přesunout na druhou kolej. Samozřejmě pejsci jdou bohužel vždycky trošku stranou, když přijde miminko, ale snažíme se, aby to nebylo tak výrazné. Neodstrkáváme je od ní a necháváme je v její blízkosti. Když mají zájem, mazlíme se s nimi a samozřejmě vyrážíme na dlouhé procházky s kočárkem.

Do toho pracujete, kde na to všechno berete čas?

Nechci to s prací moc přehánět, když je Bibi ještě takhle malinká. Ale když už pracuju, s Bibi je buď manžel, nebo moje maminka, případně můj tatínek. A když nikdo z nich nemůže, je k dispozici jako pomocná ruka, dokonce i moje manažerka. A co se týká pejsků, tak ti jsou v podstatě vždycky s námi. Pokud jedeme na dovolenou, kam s námi nemůžou, máme kamarády, kteří je hlídají. Vždycky si děláme srandu, že k nám nebudou chtít zpátky, ale naštěstí nás zatím vždycky nadšeně vítali.

Podporujete každý rok psy z útulku charitativním kalendářem Psí život. Jak to začalo? 

Charitativní kalendář jsem začala fotit přesně před deseti lety. V roce 2014 jsem se pak spojila s organizací Psí život, která pomáhá zvířatům bez domova a zaměřuje se především na veterinární péči. Za tu dobu jsme společně díky kalendáři vybrali na pomoc zvířatům přes 3 200 000 korun. Výtěžek z kalendáře pak společně každý rok rozdělujeme mezi jednotlivé útulky a organizace.

Kdo ze známých osobností se v něm letos objevil?

Najdete tam známé tváře, které jsou zároveň mými přáteli. Například herečku Verču Arichtevu, která je jednou ze stálic mého kalendáře, dál třeba Milana Peroutku, Davida Krause, Sandru Novákovou, kteří se v kalendáři taky objevují v podstatě pravidelně. Mezi relativně nové tváře patří například Dagmar Havlová. Připojila se ke kalendáři loni a musím říct, že si její účasti nesmírně vážím. Vůbec poprvé v kalendáři budou Hynek Čermák a Nikola Čechová.

Jak dlouho kalendář vzniká a kde si ho můžeme koupit?

Trvá to asi měsíc, záleží, jak dobře zvládnu dát dohromady termíny známých osobností. Je potřeba do jednoho dne nacpat alespoň 2 až 3 lidi. Kalendář je teď ke koupi na dobročinném e-shopu neziskové organizace Psí život.

Za tu dobu se jistě podařilo pomoct nejednomu pejskovi. Máte nějaké happy-endy?

Pro mě bylo asi největší odměnou a motivací, když si na úplně prvním focení v roce 2011 adoptovala herečka Sandra Nováková fenečku z útulku, se kterou fotila. Jmenuje se Bambule, Sandra ji stále má a i letos jsou obě holky v mém kalendáři.

Také jste si zahrála s psí smečkou v letos vzniklém filmu Gump. Jaké to bylo?

Gump pro mě byl krásný zážitek. Jsem moc ráda, že jsem mohla být součástí takového projektu a že u nás vůbec takový rodinný film vznikl. Já osobně jsem v tom filmu točila se čtyřmi psy, což bylo samo o sobě dost divoké. Zkoordinovat takovou smečku, aby to navíc vypadalo, že mě poslouchají, nebylo jednoduché. Když jsme točili procházku s nimi po polní cestě, byli páníčci jednotlivých pejsků rozmístěni v přilehlých polích a volali na ně, aby k nim běželi. Museli ovšem ležet na zemi, aby nebyli vidět.

Máte svoje oblíbené filmy se psy?

Nemám, většinou je tam totiž skoro vždycky něco smutného a já to nedávám, takže na tyhle filmy nekoukám.

Čekají vás do konce roku ještě nějaké pracovní povinnosti?

Něco málo tam je. Čekají nás čtyři přímé přenosy SuperStar, mám i pár představení a i trochu natáčení, ale všechno jenom tak zlehka.

Už se začínáte těšit na vánoční období?

Vánoce mám ráda, vždycky se na ně těším už od podzimu. Letos samozřejmě o to víc, že je budeme poprvé slavit i s Bibinkou.

Organizace Psí život se, jako jediná v republice, zaměřuje na pomoc psům a kočkám, jejichž majitelé jsou lidé bez domova či drogově závislí, anebo se zvířata pohybují ve vyloučených lokalitách. Jejich činnost spočívá v rovině zdravotní, sociální, ekologické, environmentální a snaží se o zlepšení na všech těchto úrovních. Pokud byste chtěli pomoci, můžete si koupit kalendář Psí život, anebo přispět jiným způsobem.