Partnerské boje? Těchto 5 zbraní raději nepoužívejte!

Zkřížené meče, rány z děla, granáty a pušky. To jsou zbraně typické pro bitvy a války. Ale jak to vypadá v partnerských bojích, v těch běžných rodinných bitvách, kterým se čas od času nevyhne nejspíš nikdo?

Tohle je pět častých, ovšem ne příliš vhodných zbraní, po kterých lidé ve vztahu často sahají.

Přišel jsi pozdě, ani ses neomluvil a teď si myslíš, že se ti vrhnu do náruče? Tak to ani omylem, dneska žádný sex nebude! Tohle je bohužel „válečná strategie“ mnoha žen. „Sex se stává nástrojem k ovládání partnera místo toho, aby byl něčím, co vztah prohlubuje,“ varuje psychoterapeutka a psychologická poradkyně Eliška Nuslauerová.

Intimní sblížení se tak postupem času stává jakýmsi platidlem, odměnou za dobré chování. „V dlouhodobém horizontu to vede spíš k frustraci muže, která může skončit nevěrou,“ dodává koučka partnerských vztahů a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Mohlo by se zdát, že slzy jsou doménou žen, ale k citovému vydírání často přistupují i muži. Hru na chudinku jednoduše ovládají obě pohlaví.

Zpočátku to možná funguje, pak se ale najednou stane váš protějšek imunním, vaše slzy či emoční výlevy s ním již nic neudělají. Přestane vás vlastně brát vážně, zvykne si, že takhle reagujete na kdeco, tak co by se vzrušoval.

Tichá domácnost, pohledy, které jdou skrz partnera, uraženost. Pravda, někdy není mlčení na škodu. Třeba v divoké hádce zafunguje jako chladič, zklidní rozvášněnou atmosféru, umožní, abyste oba trochu vychladli. Ale jakmile se slova zastaví s cílem toho druhého potrestat, je to špatně. „Je to základní komunikační chyba, která je ve vztazích bohužel poměrně častá. Pocity a názory je potřeba vykomunikovat,“ tvrdí Lenka Černá.

Věci, o nichž se nemluví, se nevyřeší. Ticho jen zvyšuje napětí, atmosféra houstne, nikomu není příjemně a vy se od sebe jen vzdalujete.

„Naštval si mě, takže je dnes k večeři brokolice, kterou nesnášíš“ či „tak a za trest k nám na víkend pozvu tchyni“. Zdá se to jako drobnost, malichernost, vlastně skoro úsměvná věc. Jenže když se nad tím zamyslíte hlouběji, jde o zneužití toho, že partnera znáte, že vás pustil do svého života a odhalil vám svá slabá místa, do kterých vy teď bodáte pomyslnou dýkou.

„V takové chvíli se dostáváte k základní otázce. Je pro vás partner parťákem pro život, nebo nepřítelem? Vztah je totiž o souznění a snaze vytvářet s tím druhým něco hezkého. Když si děláte naschvály, vytváříte bojové klima, ve kterém se nikomu žít nechce,“ varuje Lenka Černá.

Tohle je hodně silný kalibr, bohužel k němu lidé přistupují nehezky často. Jsou to všechny ty věty typu „to víte děti, tatínek jde radši na fotbal, než by vás vzal na výlet“ nebo „maminka měla moc práce s běháním po obchodem, tak jí nezbyl čas, aby vám uvařila večeři, děti“.

Je to nejen citové vydírání, ale ještě si jako rukojmí berete bezbranné a nevinné „civilisty“. „Zneužívání dětí k tomu, abyste tomu druhému ublížili nebo ho nějak snížili, do vztahu vůbec nepatří. Je to to nejhorší, co můžete pro váš vztah, ale i pro své děti udělat. Děti chtějí být v lásce s oběma rodiči, když jeden začne házet špínu na druhého, ony tomu nerozumí,“ vysvětluje Lenka Černá.

Pokud je tohle pravidelné, vede to k naprosté zkáze. Časem přijdete o vztah, ale nejspíš i o důvěru svých dětí.

Jaké zbraně doma používáte vy?