Partner je lovec: Dostal mě, a tak chce jinou! Co s tím?

„Potkala jsem báječného muže, se kterým se scházím něco přes dva měsíce. Problém je v tom, že ty první dny nám to v posteli i mimo ni klapalo úplně neskutečně, ale momentálně se náš vztah dostal na bod mrazu,“ popisuje osmadvacetiletá čtenářka Marika s tím, že jednoho dne se svého nového milence zeptala, jestli ho ještě vzrušuje. A odpověď?

„Tahle otázka mě napadla hned potom, co se začal dívat po jiných. Bylo mi odpovězeno, že jsem sice fajn ženská, ale jeho vztah a sex nejvíc baví v první fázi, kdy je všechno ještě čerstvé a neokoukané. Úplně bez obalu mi přiznal, že jakmile svůj objev dobude, přestává o něj mít zájem. Řekl mi taky: ‚To víš, já za to nemůžu. To příroda. Ona z nás udělala lovce, vyřiď si to s ní.‘ Byla jsem docela v šoku,“ krčí rameny Marika, kterou zajímá, jestli by se nedalo něco dělat.

„Muži–lovci určitě existují, a navíc se tím i vytahují. Před kamarády se pak předvádějí, kolik holek skončilo v jejich posteli, a většina kamarádů jim to závidí,“ popisuje sexuolog a psychiatr Luděk Daneš z pražského Sexuologického ústavu, podle kterého se většinou jedná o nezralé jedince, neschopné udržet trvalý vztah.

„Takoví muži potřebují stále nové podněty, změnu a tak dále. Někdy z nich vyleze, že s erekcí na tom nejsou nejlépe, a doufají, že střídání partnerek jim v tom pomůže. Ale opak bývá pravdou,“ upozorňuje odborník na jeden z důvodů, proč žena muže brzy omrzí. Co z toho vyplývá pro ni? Každý den nové spodní prádlo, milostná poloha, praktika, nápady, změna místa? Na chvíli to možná funguje, ale i seznam novot a inovací není nekonečný…

„Být ženou, tak bych takového muže rychle poslala dál. Nezralí jedinci většinou zůstanou nezralými a pro trvalý vztah se nehodí. Proč by se žena měla trápit nějakým napínáním, experimentováním a podobně, když to stejně k ničemu nebude?“ podotýká Luděk Daneš, jehož slova potvrzuje další ze čtenářek. Ta se doslova na hlavu stavěla, aby si svého partnera udržela.

„Měla jsem stejný problém. První dny super, pak chlad, odcizení, pohodlnost, lenost z jeho strany. Než jsem z něj dostala, že už ho tolik nevzrušuji, protože svoje dostal, trvalo to asi měsíc. Prostě si ten bídák nechával zadní vrátka, aby měl přes týden kde spát,“ krčí rameny dvaatřicetiletá Elis. Ta přitom vymýšlela možné i nemožné.

„Postavu mám štíhlou a docela pěknou, čili striptýzy a ani šaty bez spodního prádla pro mě nebyly problém. Taky jsem občas nečekaně odložila nebo zrušila schůzku a v posteli jsem inspiraci čerpala i z pornofilmů. Jenže všechno to bylo tak vyčerpávající,“ popisuje Elis.

„Paradoxně jsem pak já byla tou, která řekla ‚a dost, tak si jdi‘. On jen odpověděl: ‚Ok, měj se.‘ Později jsem si vyčítala, že jsem to nechala dojít až takhle daleko. Úplně mě to vyšťavilo,“ uzavírá čtenářka, která vzkazuje, že za tohle trápení chlapi nestojí. Ostatně, vždyť tyhle typy jsou ve své podstatě nešťastníci.

Jak říká sexuolog Zlatko Pastor: „Lidé s nižším sebevědomím, potřebou si něco dokazovat, trvale toužící po citu nebo obdivu, nezralí, ale i hypersexuální nebo narcistní či věční hledači jsou odsouzeni k nekonečným eskapádám.“ Tak ať si je „užijí“!

A jak to vidíte vy, snažily byste si k sobě věčného dobyvatele připoutat?