Parodontóza neohrožuje jen vaše zuby, ale i srdce a cévy

Parodontózou trpí ve vyšším věku alespoň do určité míry většina populace. Společně se zubním kazem patří k nejčastějšímu onemocnění dutiny ústní. Závěsný aparát zubu, neboli parodont, je tvořen dásní, zubním cementem, alveolární kostí (kostěné lůžko zubu), ozubicí (vazivová vlákna, která spojují zub s alveolem) a dásňovým žlábkem.

Zánět parodontu vzniká zejména v důsledku špatné hygieny ústní dutiny. Na zubech a dásních se usazuje zubní plak, který obsahuje velké množství mikroorganismů a i po očištění se velmi rychle (za 6–12 hodin) obnovuje. Pokud si zuby pravidelně (alespoň ráno a večer) nečistíme, část mikroorganismů z plaku se podílí na vzniku zubního kazu, část na zánětu dásní a parodontóze.

Nemoc se projevuje zejména krvácením dásní nejen při čištění zubů a při jídle. Dásně jsou oteklé, bolestivé a zanícené, objevuje se zápach z úst. Dásně později ustupují a odhalují zub, což vede k jeho větší citlivosti a bolestivosti. Následně se zuby viklají. Kolem dásní se na zubech usazuje více zubního kamene a vznikají takzvané choboty – kapsy, kde se hromadí bakterie a následkem toho další škodlivé látky. To zub poškozuje a vede pak k jeho ztrátě.

Nemoc vzniká obvykle ve středním věku a s postupujícím věkem se zhoršuje. Potíže jsou častější u kuřáků.

Léčba parodontózy má smysl v každé fázi. Pamatujte si, že zdravé dásně nekrvácí. Pokud tedy máte nějaké potíže, řešte je okamžitě. Nejsnazší je samozřejmě na začátku nemoci, pak stačí pravidelné a důkladné čištění zubů a hlavně pravidelné návštěvy u stomatologa a na dentální hygieně. Při ní se odstraňuje přebytečný plak a zubní kámen. Následkem toho se dásně začnou uzdravovat. V domácí péči pak pokračujete podle toho, co vám doporučili odborníci.

Se stomatologem nebo na ústní hygieně také konzultujte, jak tvrdý kartáček máte používat a jak velké potřebujete ty mezizubní. Používejte ústní vodu.

Jak si správně čistit zuby

U závažnějších případů ustupujících dásní někdy pomůže chirurgická léčba. Při ní se problematické místo vyčistí a následně se pak zjednodušeně řečeno dáseň znovu připojí k zubu. Je možné použít také štěp dásně, který nahradí ustupující tkáň. Někdy je třeba léčba antibiotiky nebo její kombinace s léčbou chirurgickou.

Jestliže chodíte pravidelně na preventivní prohlídky jednou za půl roku, stomatolog jistě včas pozná počínající onemocnění. A to buď podle vyšetření dásní speciální sondou nebo podle rentgenového snímku.

Jestliže se nemoc nepodaří zvrátit a bude dál pokračovat, nelze chrup zachránit. Bakterie z úst se navíc mohou krevním oběhem roznášet celého organismu. Neléčená nemoc může zhoršovat aterosklerózu, být rizikovým faktorem pro vznik cukrovky, nemocí srdce a cév, může komplikovat průběh těhotenství nebo zhoršovat chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Zcela zásadní je správná ústní hygiena, zejména čištění chrupu. Na nemoc má vliv dědičnost, strava bohatá na cukry, kouření, neléčený zubní kaz, usazený zubní kámen, nesprávné zhotovení výplně nebo nepravidelnosti chrupu.

6 nejobávanějších nemocí světa: Na které umírají Češi?