Nechtěný suvenýr. Jak poznáte, že jste si z prázdnin dovezli roupy nebo tasemnici

Osobně se s parazity setkalo asi 80 procent lidí – a možná o tom ani nevědí. S některými nechtěnými návštěvníky v těle můžete totiž běžně fungovat a signály, že je s vámi něco v nepořádku, lze mylně přičítat důsledkům stresu, nevhodného jídelníčku nebo pokročilého věku.

Když se v těle usídlí parazit, okrádá hostitele o potravu, saje mu krev, ale může i napadat, případně dokonce likvidovat buňky. A organismus pozvolna chřadne. „Nákaza může probíhat bezpříznakově a dlouhodobě podkopávat imunitní systém a poškozovat vnitřní orgány a tkáně, včetně nervové soustavy,“ vysvětluje bylinkářka Jarmila Podhorná.

Neřešená přítomnost cizopasníků a z toho plynoucí snížená obranyschopnost zhoršují celkový zdravotní stav. Paraziti poškozují tkáně plic, mozku či trávicí soustavy a zvyšují náchylnost k plicním onemocněním, epilepsii, rakovině či Parkinsonově chorobě.

Člověk je hostitelem pro stovky druhů těchto škůdců. Mezi parazity patří i komár, štěnice, blechy, klíšťata či pijavice, ti ale zůstávají na povrchu těla. Zákeřnější jsou endoparazité, kteří se zabydlí uvnitř. Nejběžnější jsou střevní parazité, cizopasník se ale může usadit i v plicích, svalech, dýchacích cestách, v krvi, mozku nebo v očích.

Od zvířat nejčastěji chytíte toxoplazmózu. Nebezpečný prvok napadá buňky uvnitř těla a způsobuje toxoplazmózu. Poškozuje plod v matčině těle, ovlivňuje pohlaví dítěte a je podezření, že ovlivňuje chování, snižuje inteligenci a zvyšuje riziko rakoviny mozku a psychických poruch. Nakazit se lze především z kočičího trusu, nedostatečně tepelně upraveného masa a nečisté vody.

K nákaze tasemnicí dochází z nedostatečně tepelně upraveného masa i kontaktem s hospodářskými zvířaty. Nejčastěji se usadí ve střevě a způsobuje střevní obtíže a hubnutí, ovšem larva může přivodit alveolární echinokokózu a těžce poškodit játra.

U dětí není neobvyklý roup či škrkavka. Roup dětský se projevuje svěděním konečníku i zvýšenou chutí na sladké a mastné. Škrkavka dětská vyvolává hubnutí, vyrážky, zažívací problémy, sípání a chronickou únavu, ale i těžké záněty v zažívacím traktu. Riziko nákazy se dá významně snížit důsledným mytím rukou před jídlem.

Děti v létě neohrožuje jen klíště či roupi. „Rizikem táborů je těsný kontakt v kolektivu při společných aktivitách i ve volném čase. Ohrožuje je například svrab,“ upozorňuje praktický dětský lékař Richard Rýznar z Rýmařova. Svrab se projevuje jako vyrážka, která nesnesitelně svědí zejména v noci. Přenáší se např. ložním prádlem, přes polstrovaná sedadla třeba v MHD i pohlavním stykem.

Pohlavním stykem se přenáší také bičenka poševní, která napadá obě pohlaví – zabydluje se ve vagině a močové trubici. Vyvolává trichomoniázu, projevuje se svěděním, pálením, výtokem, bolestivým močením. Dojde-li k nákaze v těhotenství, roste riziko předčasného porodu, u mužů zvyšuje riziko rakoviny prostaty.

Příležitostí k nákaze je celá řada. Mnohé souvisejí s nedostatečnou hygienou: čistíte kočičí záchod, pusinkujete se se psem, dáte si nemyté ovoce či nepropečené maso... Nakazit se ale lze i při letním koupání či nechráněným pohlavním stykem. Riziko roste v čase letních dovolených: nebezpečí představuje kontaminovaná voda, nečisté lůžkoviny nebo čalounění. Dbejte proto na mytí rukou po použití WC a před jídlem, v cizině sáhněte po balené vodě. Nehlaďte cizí zvířata a sedejte si vždy na nějakou podložku, klidně jen šátek či svetřík.

Umíte si správně umýt ruce, abyste zabránili nákaze?

Pravidelně odčervujte mazlíčky a k praktickému lékaři zamiřte, pokud máte kožní, trávicí či intimní problémy (třeba i méně významné, zato setrvalé) nebo se zásadně změnil váš zdravotní stav. Parazita pomůže odhalit vyšetření krve nebo stolice.

Zákeřný parazit číhá nejen v českém rybníku, ale možná ho máte i doma v bazénu!