Pandemie v dějinách: Jaké nemoci měnily osud lidstva?

O pandemii koronaviru se už teď říká, že až ustane, svět nebude stejný. Díky vyspělosti zdravotní péče si snad nevyžádá miliony obětí, ovšem ekonomicky a politicky nás ovlivnit může znatelně. Bude tak další v řadě nemocí, které formovaly společnost. Důsledky pandemií byly pro některé oblasti fatální. Kdy proběhla první pandemie, není zřejmé, vycházíme z dochovaných záznamů.

Řecký historik Thúkydidés popsal epidemii, která v 5. století před naším letopočtem decimovala Athény. Jednalo se pravděpodobně o břišní tyfus přenášený kontaminovanou vodou. Tehdy vyhladil až třetinu obyvatel města a způsobil konec jejich zlatého věku.

Ničivé důsledky měl Justiniánský mor, který se v 6. století našeho letopočtu rozšířil z Etiopie do celé Evropy a Asie. Počty mrtvých byly v desítkách milionů. Nemoc, která se přenášela bodnutím hmyzu, tehdy rozvrátila mocnou byzantskou říši.

Morových ran proběhlo v minulém tisíciletí vícero. Nemoci způsobené bakterií Yersinia pestis se staly jedním z nejobávanějších zabijáků. Ať už šlo o formu plicní, kdy nemocný kašle krev, mor septický, při kterému černají a odpadají kusy masa, nebo dýmějový, který je známý boláky prohnisávajícími skrz kůži, až nakonec nemocného otráví.

Epidemie dýmějového moru probíhající v letech 1347–1353 začala řádit v Asii a posléze vyhladila odhadem až půlku Evropy. Starému kontinentu pak trvalo takřka dvě století, než se počet obyvatelstva obnovil. Odhaduje se, že mor si tehdy vyžádal asi 75 až 200 milionů životů, mnozí umírali i na sekundární důsledky, zejména hladomor. Nemoc nikdy úplně nevymizela, díky objevení antibiotik však přestala být hrozbou.

Dějinami zahýbaly i pravé neštovice. Ty řádily v 7. století ve starém Egyptě, proto se jim někdy říká nemoc faraonů. Přenášela se kapénkovou infekcí a v první fázi se jevila jako chřipka, posléze se objevovaly bolestivé puchýře, které často krvácely. Oběťmi se stala řada slavných osobností jako královna Marie II. Stuartovna nebo španělský král Ludvík I.

Evropští osadníci přivlekli nemoc v 15. století do Ameriky. V průběhu let pak vyhubila skoro devadesát procent populace Indiánů. Pravé neštovice se podařilo definitně sprovodit ze světa ve 20. století, a to díky objevu vakcíny a povinnému očkování, které řada zemí, včetně tehdejšího Československa, zavedla.

Pravděpodobně první zaznamenaná pandemie cholery probíhala už v 6. století před naším letopočtem, z literárních a jiných uměleckých děl si ale většina z nás vybaví pandemii cholery v 19. století. Infekční průjmové onemocnění se přenášelo pitnou vodou znečištěnou fekáliemi nebo potravinami. Do Evropy se dostala z Asie, její kolébkou byla zřejmě indická řeka Ganga. Nejhorší vlna si vyžádala asi milion obětí.

První světová válka skončila, další tragédie však následovala vzápětí. Epidemie španělské chřipky probíhala v letech 1918 až 1920. Nepřišla ze Španělska, název získala díky tomu, že Španělsko, na rozdíl od jiných zemí, nemělo poválečnou cenzuru a zdejší obyvatelé byli o šířící se nemoci informováni. Podobně jako předchozí pandemie, a vlastně i ta současná, přišla do Ameriky a posléze do Evropy z Asie, konkrétně z Číny.

Největším paradoxem španělské chřipky bylo, že na ni umírali zejména mladí lidé, ve věku mezi 20 a 40. Zřejmě proto, že jejich silná imunita reagovala na infekci přehnaně. Nemoc postihla asi půl miliardy lidí, zemřelo na ni odhadem 50 až 100 milionů.

Mezi stále trvající pandemie někdy bývá označován i virus HIV, který se přenáší zejména pohlavním stykem a vyvolává nemoc známou jako AIDS. Poprvé bylo onemocnění diagnostikováno v roce 1976 v Kongu a během druhé poloviny dvacátého století zabilo přes 35 milionů lidí. Ačkoli je nemoc nevyléčitelná, díky novým metodám se doba dožití výrazně prodloužila a nemocní žijí celkem kvalitní život. Dodnes je nejvíce infikovaných v Africe.

Některé nemoci se podařilo úplně vyhubit, jiné se díky lékařskému pokroku, objevu nových léků či zavedení očkování, zredukovaly na minimum. Vznikají však stále nové, například viry mutují ze zvířat na člověka, jako před pár lety prasečí chřipka nebo SARS.

Je to nekonečná smrtící hra lidské populace a přírody. Pokud vás zajímají dějiny nemocí, otestujte se!