Pálení žáhy, kašel, bolest na hrudi? Neléčený reflux může vést k rakovině!

Pálení žáhy čas od času postihne skoro každého. Rizikové je v tomto ohledu nejen období Vánoc, ale třeba i těžký nedělní oběd. Polévkou, kachnou se zelím a sladkou tečkou totiž dostává trávení pořádně zabrat. Nepříjemné pálení způsobuje kyselý žaludeční obsah, který se vrací do jícnu. Jsou-li však obtíže příliš časté, je možné, že máte refluxní chorobu jícnu. Projevuje se třeba i kašlem a její neléčení může vést k rakovině.

Reflux, tedy zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu, není sám o sobě nemocí. Jednou za čas a krátkodobě se vyskytuje i u jinak zdravých jedinců – například po konzumaci kořeněných jídel nebo alkoholu. V takovém případě postačí úprava jídelníčku.

Opakující se problémy ovšem naznačují, že jde o chorobný reflux vyznačující se většinou oslabením jícnového svěrače, který za normálních okolností zpětnému toku brání. To může způsobit poškození jícnu, hrtanu, hltanu i dýchacího ústrojí.

Problém se často projevuje u těhotných žen, ochabnutí svěrače u nich totiž způsobují hormony. Více jím trpí také děti, které ještě nemají svěrač dostatečně vyvinutý.

Příznaky refluxní choroby se dělí na jícnové a mimojícnové. Z jícnových dominuje pálení žáhy, které obvykle zhoršuje poloha vleže, také nadýmání, plynatost a říhání. Dále je to problematické a bolestivé polykání nebo nadměrné slinění.

O něco menší četností výskytu se vyznačují mimojícnové příznaky – pocit sucha v hrdle, pálení v ústech, zápach z úst, ztráta apetitu, zvýšená kazivost zubů a také komplikace, které se projevují jako onemocnění dýchacích cest. Způsobuje je pravděpodobně vdechnutí malého množství žaludečních šťáv, které se dostanou do horních dýchacích cest a do hrtanu.

Dráždění hrtanu potom může vést k chronickému kašli, chrapotu, bolestem na hrudi, astmatickým záchvatům, k opakovaným zánětům plic nebo průdušek. Na to se nabalují také poruchy spánku. Objevit se mohou i opakující se záněty středního ucha a dutin!

„Pokud má pacient kašel, který nedoprovází další projevy nachlazení, jako je teplota, rýma, bolest v krku, bolest svalů a kloubů, je potřeba vyloučit onemocnění plic, alergie a v neposlední řadě pomýšlet i na možnost mimojícnového – extraezofageálního – refluxu. Jeho diagnostikou se zabývá otorinolaryngolog nebo gastroenterolog,“ uvádí lékařka Jana Dubová.

S dlouhotrvajícím a neléčeným refluxem se pojí různé komplikace. „U některých osob dochází k poškození sliznice jícnu, což může vyvolat zúžení jícnu nebo přestavbu sliznice, takzvaný Barrettův jícen, který patří mezi přednádorové stavy. Vyšší riziko těchto komplikací je při dlouhodobých potížích,“ varuje gastroenterolog Radek Kroupa z Fakultní nemocnice Brno. Nejzávažnější, i když naštěstí méně častou komplikací je rakovina jícnu.

Určit refluxní chorobu jícnu zvládne často i praktický lékař a na základě popisu příznaků předepíše vhodné léky. Jsou-li projevy závažnější nebo nejasné, pravděpodobně vás pošle na vyšetření – k diagnostice slouží například monitorování pH, jícnová manometrie nebo endoskopické vyšetření.

Léčba refluxu se odvíjí od konkrétního případu. „Základním opatřením při léčbě je úprava stravy. Další možností, jak zmírnit příznaky, je užívání léků a také rehabilitace zaměřená na posílení činnosti bránice,“ říká Jana Dubová. Některé vážnější případy vyžadují i chirurgický zákrok.

Co vám ulevuje od pálení žáhy?