Článek
Pustit si ráno ledovou sprchu, jít se koupat za mrazivého počasí nebo se projít naboso závějemi, to vše může posílit vaše tělo v boji s viry i bakteriemi. Pokud si ale raději hovíte pod teplou dekou, začněte pozvolna.
Tuková vrstva se rozpustí
Aby se organismus chránil před nepřízní počasí, vytváří si tukovou vrstvu. Pravidelným otužováním svou toleranci na vnější chlad zvyšuje, a proto může tuto vrstvu zmenšit, takže pomáhá i při hubnutí. Otužování je přínosné pro budování imunity, funguje jako prevence kardiovaskulárních onemocnění, předchází zánětlivým onemocněním a pomáhá vyrovnat hormonální procesy. Také zmírňuje bolesti zad, zlepšuje citlivosti tkání k inzulinu, zvyšuje výkonnost, působí proti alergiím a navozuje duševní pohodu.
„Otužování s sebou nese vystoupení z vlastní komfortní zóny, ale stačí krátká doba, 30 sekund až tři minuty. Není to závod – s nikým jiným ani sám se sebou,” vysvětluje doktorka Eva Kociánová z I. interní kliniky FN Olomouc a projektu Srdce v hlavě.
Způsobů, jak se otužovat, je mnoho. Lze začít ochlazováním vzduchu v místnosti, krátkým pobytem na chladném vzduchu nebo oblékáním menšího množství vrstev. Jak je to ale se studenou či ledovou vodou?
Jak na otužování v koupelně
„Rozhodně není dobrý nápad si napoprvé napustit ledovou vanu nebo se rovnou vydat k nejbližší řece. V rámci ranní rutiny můžete začít oplachováním obličeje chladnou vodou, postupně si ji pouštět na zátylek a až poté, co si zvyknete na chlad, přidejte další krok,“ říká osobní trenér David Pliml.
Až najdete odvahu ho udělat a postavíte se pod studenou sprchu, začněte od nohou. Napoprvé zůstaňte klidně jen u nich a vydržte třeba jen třicet vteřin. Postupně prodlužujte čas pod ledovou sprchou a rozšiřujte ochlazované zóny na celé tělo s výjimkou hlavy a vlasů, ať se organismus nezchladí příliš. V zimě bude stačit tříminutové ochlazování, v létě si klidně dopřejte pět minut. Poté se utřete dosucha a prohřejte se několika svižnými pohyby, můžete si třeba zaskákat desetkrát na jedné a desetkrát na druhé noze.
Otužování venku
Teprve až budete mít za sebou domácí otužování, můžete uvažovat o zimním plavání v rybníce. Určitě si ale najděte zkušeného parťáka! „Nikdy se nenořte do chladné vody sami,” varuje lékařka. „Ve sprše si nejspíš neublížíte, při ponoru do chladné vody se to ale stát může. Varovnými známkami jsou pocit chladu končetin a horší pohyblivost, určitě byste neměli pociťovat přeskakování srdce, bolest na prsou nebo ztížené dýchání.“ To potom rychle z vody a do tepla.
Před tím, než vstoupíte do vody, je dobré se prohřát teplým oděvem nebo pohybem. Také ve vodě se pohybujte, rozhodně nestůjte na místě, a hned po ukončení koupele se opět rychle zahřejte. Zpočátku stačí, když vydržíte dvě minuty a postupně přidávejte. Pokud má voda přibližně –4 stupně, označuje se jako ledová a smíte v ní plavat maximálně 20 minut.
Pro koho je otužování nebezpečné?
Dlouhodobé a pravidelné střídavé vystavování teplu a chladu zlepšuje pružnost cév. Pokud již ale nějaké cévní potíže máte, mohlo by být pro vás otužování riskantní. Sprchování studenou sprchou nebo aktivní pobyt v chladné vodě není vhodnou formou také pro nemocné s chorobami srdce, vysokým krevním tlakem a plicními onemocněními.
Zhluboka dýchejte
Při otužování se chladnou vodou, ať už v rybníce nebo ve sprše, je důležité zhluboka dýchat. Správné dýchání zvyšuje energii, snižuje stres, zlepšuje kvalitu spánku a napomáhá produkci endorfinu alias hormonů štěstí.
Po každém otužování kůži osušte, promasírujte, oblečte se a prohřejte svaly třeba opět skákáním na místě. Otužování musí být soustavné a dlouhodobé, příznivé účinky se dostaví už za tři týdny.