Článek
V české komedii Samotáři (2000) se hlavní hrdinové rozešli, když si mladý muž vzpomněl, že doma už jednu holku má. Dnes se zdá, že byl až přehnaně upjatý. Stačilo si s děvčaty sednout a probrat možnosti. Will Smith (52) s manželkou prohlašují, že si oba mohou dělat, co chtějí, protože jsou dospělí. Podobně se vyjadřovala i Angelina Jolie (46) o manželství s Bradem Pittem (57) – věrnost se podle ní přeceňuje. A od slov k činům přešla Tilda Swinton (60), která žila v jedné domácnosti s otcem svých dětí i s novým partnerem.
Za otevřený vztah je považován ten, ve kterém si partneři vzájemně nezaručují exkluzivitu. Žijí spolu, ale mohou si najít milence či milenky. O zkušenosti z praxe se podělily psychoterapeutka Alexandra Hrouzková a vztahová terapeutka a poradkyně Marie Ježková. Pro koho je otevřený vztah vhodný?
Definice: co je to otevřený vztah?
Jak bude vztah otevřený, to záleží na dohodě. Obecně ale platí, že oba partneři cítí, že monogamie je svazující, a dohodnou se, že mohou navazovat i jiné intimní vazby. Někteří jej definují jako možnost žít v paralelních vztazích, jiní jako nevěru, kterou není třeba tajit.
A jak otevřený vztah definuje Alexandra Hrouzková? „Definici nechávám na klientech. Ptám se, co to pro ně znamená, jak si to představují. Společnost nejčastěji otevřený vztah vnímá jako ten, kdy dva tvoří pár, ale nemusí si být věrní. Když se však doptávám, liší se jednotlivé dvojice v konkrétních detailech: zda si o jiných partnerech či milencích říkají, kam až s tím dalším může protějšek zajít, co je akceptovaná nevěra, kolik společných finančních prostředků do dalších partnerů investovat…“ A Marie Ježková dodává, že otevřený vztah by neměl být výmluva pro nekontrolované sexuální činnosti.
Pro koho je vhodný otevřený vztah
Je zcela normální, že partneři mají rozdílné potřeby. Někdo potřebuje víc lásky, jiný víc sexu, další touží po specifických divočinách. A otevřený vztah je možné řešení... Není ovšem pro každého. Je pro lidi sebevědomé, kteří se nebudou užírat žárlivostí a pochybovat o sobě. Je pro lidi empatické a upřímné, kteří se budou snažit, aby pravidla vyhovovala všem. A je pro lidi svobodomyslné, kteří se nenechávají svazovat společenskými konvencemi a z případného odsouzení si nedělají těžkou hlavu.
Marie Ježková doplňuje: „Důležitou úlohu hrají hodnoty a životní filosofie jednotlivců, úroveň partnerské komunikace, schopnost zacházet s emocemi a frustrací, případně vztahová vyzrálost všech zúčastněných.“
Co musíte předem zvážit
Vztah by měl být zdravý a jeho otevřením byste se neměli snažit řešit spory, vyrovnávat účty nebo rozdmýchat vášeň. Má naplnit potřeby obou partnerů a rozšířit obzory. Ale ne vždy se to podaří. „Nejcitlivější a většinou neudržitelné bývá toto uspořádání v produktivním věku, respektive v období, kdy jeden či oba chtějí děti,“ říká Alexandra Hrouzková.
Kdy může otevření vztahu prospět
Nemáte potřebu se vlastnit a dáte si volnost v předem definovaných mezích? Může to vztah upevnit a udělat ho šťastnější. Že je otevřený vztah riskantní, protože možná zjistíte, že jinde je to lepší? To se může stát kdykoliv. Otevřený vztah naopak z poznávání jiných sexuálních partnerů odebírá kouzlo zakázaného ovoce. A když se někdo rozhodne stejně odejít, pak zřejmě nefungovalo víc věcí...
Marie Ježková říká: „Jedním z benefitů by mohlo být objevování svojí sexuality a nových prožitků, které můžou partneři vzájemně přinášet do vztahu a tím ho obohatit.“
Dá se otevřený vztah udržet dlouhodobě?
V otevřeném vztahu lze žít roky, jestliže se opravdu poctivě dbá na to, aby všem vyhovoval. To potvrzuje i Marie Ježková: „Pokud pár dodržuje pravidla, která si nastaví, případně umí pracovat s emocemi či tématy, které se začnou objevovat, nic nebrání dlouhodobému fungování.“ Zároveň ale upozorňuje, že se tak může otvírat i Pandořina skřínka, která bude dělat problémy, a partneři se vzájemně odcizí.
Alexandra Hrouzková je opatrnější: „Nemám zkušenost s tím, že by to byla dlouhodobě udržitelná varianta tak, aby byli oba z páru spokojení a naplněni. Ale je možné se následně vrátit k monogamnímu vztahu. Obvykle to chce hodně párové práce, odžít si potřebné emoce, nevracet se k tomu, co bolelo, a začít budovat novou formu vztahu za nových podmínek. Mnohdy se ale jeví snazší začít s někým jiným od začátku.“