Otestovali jsme parní hrnec!

Všechny parní hrnce fungují na stejném principu: do základny nalijete vodu, na to naskládáte podle potřeby několik varných nádob s jídlem, přístroj zapnete, začne se valit pára a za několik minut vyndáte hotové jídlo. Pára přitom v potravině ponechá většinu vitaminů, minerálů a stopových prvků, a navíc prý zachová i barvu (s tím to nebude až zas tak horké, ale to si ještě povíme). Pokrmy se připravují zcela bez tuku. Pachy se vzájemně nemísí, takže můžete připravovat zároveň slané i sladké jídlo (např. současně dělat rybu a hrušky, ovocnou pěnu či knedlíky).

Práce s novým přístrojem je vždycky tak trochu dobrodružství, protože nikdy přesně nevíte, jak se zachová. Na začátku bylo potřeba přístroj umýt, což by hravě zvládla i myčka. Ručně to šlo ale také jako po másle, a to vlastně i po použití – žádné připáleniny, žádné drhnutí, jen lehce setřít, a je to. Do základny musíte nejprve nalít vodu, která se při vaření bude odpařovat – v našem případě to bylo 1 a půl litru. Může se stát, že během vaření budete muset vodu doplnit, na to vás však upozorní kontrolka na displeji.

Zásobník vody zakryla záchytná nádobka na šťávu, do které při „paření“ míří vše, co nevyletí ven (po 40minutovém vaření byla plná tak z poloviny). A pak už začalo vrstvení. Ke každému parnímu hrnci byste měli dostat návod, ve kterém se doporučuje, co byste měli v jaké části vařit, a hlavně jakou velikost má co mít. Tak například zelenina se doporučuje krájet na menší kousky (brambory na měsíčky, kostky či plátky, mrkev najemno, houby naopak celé) a vařit v nižších částech. Někdo také radí, aby se potraviny skládaly do košů podle doby přípravy – dolů ty, co trvají nejdéle, nahoru naopak ty rychlejší. Upřímně si však po prvním vaření myslím, že pořadí vrstev a co kam dáte, je úplně fuk.

Jako ukazatel kvality jsme zvolili lososa, vepřové maso, brambory, rýži a papriku. Tak nejdříve k masu: losos se připravoval 10 minut – byl čerstvý, nemražený a ponechaný i s kůží. Jeho chuť byla ve výsledku naprosto úžasná, žádná pachuť oleje, jen krásně křehké maso. S vepřovým to bylo už trochu horší. Vepřový řízek jsme podle instrukcí připravovali přesně 38 minut, výsledek byl ale dost tuhý a vidlička s nožem měly opravdu co dělat, aby sousto ukrojily. Pro příště bude lepší maso řádně proklepat, mohlo by být měkčí.

Příprava rýže byl také trochu oříšek. Někdy se k parnímu hrnci dodává přímo speciální nádobka na rýži, u našeho modelu však byly pouze mini skleničky, které sice krásně vypadaly, ale do jedné by se vešlo tak jedno sousto. Jenže toho bohdá nebude, aby se hned od plotny utíkalo! Takže jsme místo originálního dílu použili misku z varného skla. Rýži v ní rovnou zalili vodou podle návodu na krabičce a umístili do prostřední vrstvy. Zelenina chuťově potěšila, barevně už méně. Brambory, paprika, fenykl i celer si zachovaly úžasnou chuť, barvu však pouze paprika, ostatní výrazně zbledlo.

Zarážející byla vlastně i velikost hrnce, do kterého se vejdou maximálně dvě porce. Pokud ho tedy chcete používat jako domácí vývařovnu, ohlížejte se určitě spíše po větším modelu.

Dost už bylo hodnocení, jde se vařit!

Tak ať se vám dobře „paří“!