Otékají vám nohy? Zjistěte, jestli vás neohrožuje trombóza!

Zkušenost s trombózou má i čtenářka Radka. Osmačtyřicetiletá štíhlá žena byla do listopadu velmi aktivní – zamilovala si běhání a sportovní boty nazouvala už dva roky takřka každý den. Teď už čtyři měsíce nevyběhla a věnovat se může maximálně chůzi. Tři stehy na koleni, které si rozsekla, když při běhu klopýtla, totiž vedly k trombóze.

Hluboká žilní trombóza spočívá v ucpání žíly krevní sraženinou, nejčastěji na dolní končetině. Je to nebezpečný stav a měl by být co nejrychleji léčen. Příznaky však bývají poměrně nenápadné – otok a bolest totiž snadno přisoudíte únavě.

Co napoví, že je to vážnější? Otok jen na jedné končetině. Postižená noha je tvrdá na pohmat, teplá a velmi bolestivá. Bolest může připomínat křeč a zhoršuje se při svěšení končetiny, zejména při chůzi. Úlevu přináší natažení nohy vleže.

„U trombózy se mohou vyskytovat i barevné změny, nejčastěji zarudnutí celé dolní končetiny či její části. Při těchto příznacích je namístě navštívit lékaře. Někdy ovšem příznaky zcela chybějí a trombóza se může projevit až obávanou komplikací – plicní embolií,“ varuje docentka Jana Hirmerová z Fakultní nemocnice Plzeň.

Nastává ve chvíli, kdy se sraženina utrhne a krevní oběh ji zanese do plic. Embolii signalizují bolesti na hrudi, dušnost či vykašlávání krve. Je-li krevní sraženina velká, jde o život ohrožující stav.

Rizikové faktory trombózy jsou dvojího druhu – vrozené a získané. „Sklon k nadměrné tvorbě sraženin je ze 70 procent dán dědičně,“ upozorňuje profesor Jan Kvasnička, předseda České společnosti pro trombózu a hemostázu. Máte-li potíže v rodině, nic nezkazíte, když si na doporučení lékaře necháte vyšetřit krev. Jestliže se zjistí, že k ní máte sklony, je možné, že budete preventivně užívat protisrážlivé léky.

Druhou skupinu rizikových faktorů tvoří ty získané. „Jde o určité stavy nebo situace spojené se zvýšením srážlivosti krve, zpomalením toku krve v žilách nebo poškozením žilní stěny. Patří mezi ně operace, úrazy, fixace dolní končetiny sádrou či ortézou, dlouhodobá imobilizace, těžká obezita, onkologická onemocnění. Riziko významně narůstá i v těhotenství a šestinedělí, při užívání hormonální antikoncepce a dále při dlouhých, zejména leteckých cestách,“ popisuje Jana Hirmerová.

Před předepsáním „pilulek“ by měl proto gynekolog posoudit anamnézu pacientky a zvážit, zda kouří, má vysoký tlak, nadváhu či cukrovku. Pro ženy s vyšším rizikem trombózy je alternativou gestagenní antikoncepce, která neobsahuje estrogeny zodpovědné za zvýšenou krevní srážlivost.

Obzvlášť trombóza v těhotenství, na které se podílejí hormonální změny, může být obtížně odhalitelná. Otoky nohou jsou totiž zcela běžné. Napovědět může jednostranný otok – častěji bývá postižena levá končetina, protože zvýšený nitrobřišní tlak utlačuje levostrannou pánevní žílu. V trombózu mohou vyústit i zanedbané křečové žíly a roli hraje také věk. Čím je vyšší, tím větší je náchylnost ke sraženinám.

Genetické dispozice nelze zásadně ovlivnit, ale životní styl ano. Důležité je nekouřit, pravidelně pít, hýbat se (stačí chůze) a udržovat si zdravou hmotnost. Na dlouhé cesty se vybavte kompresními punčochami.

Pohybová aktivita patří k prevenci proti rozvoji trombózy, ale počínejte si při ní opatrně. Bylo to totiž právě zranění při sportu, které přivedlo čtenářku Radku do nemocnice. V jejím případě šlo o poúrazovou trombózu. „Délka léčby je individuální. Nejméně trvá tři, ale většinou šest až dvanáct měsíců,“ upozorňuje Jan Kvasnička. Kromě užívání léků je po celou dobu vhodné nosit kompresní punčochu, chodit na procházky a při sezení mít končetinu ve zvýšené poloze.

Máte-li na trombózu podezření, na nic nečekejte. Při pozdní diagnostice hrozí kromě plicní embolie také rozvoj posttrombotického syndromu, při kterém nedomykají žilní chlopně. Tato komplikace způsobuje chronické a bolestivé otoky končetin, křečové žíly, tvorbu bércových vředů a zvyšuje i riziko vzniku dalších trombů.

Otékají vám často nohy?