Článek
„Líbání patří mezi nejpříjemnější zážitky. Rty a jazyk obsahují velké množství nervových zakončení, proto je nám tato činnost tak příjemná. Časy, kdy se lidé při polibku lehce dotkli rtů a poté hned odstoupili, jsou dávno pryč. V módě jsou vášnivé polibky, tradičně označované jako francouzské,“ říká sexuolog Zlatko Pastor s tím, že někteří při něm strčí partnerovi do úst tak velkou část jazyka, jakou jsou schopni vyrolovat, a prozkoumají jím celou dutinu ústní, začnou tvrdým a měkkým patrem a průzkum zakončí přepočítáním stoliček a řezáků.
Chuť „někoho sníst“
„Ústa lze použít také jako vysavač, sajeme, cucáme, foukáme a lížeme vše, co je nám příjemné,“ dodává zmíněný sexuolog. A kde se vzal onen zvyk kontaktovat jeden jazyk s druhým a prorážet si cestu až k mandlím?
„Líbání, stejně jako dotek a vůně, patří k emotivně řízeným aktům, který umožňuje identifikovat nejvíce kompatibilní a ‚evolučně výhodné‘ partnery,“ nechává se slyšet Fulvio D'Acquisto, profesor imunologie z anglické univerzity v Roehamptonu pro magazín Independent s tím, že se jedná o přirozený instinkt. A Sarah Johns, odbornice na lidskou reprodukci a evoluční psychologii z univerzity v Kentu, jen přitakává.
X a Y spolu rovná se odolné dítě
„Lidé nemají silné čichové schopnosti, proto jim líbání umožňuje cítit, ochutnat člověka a zjistit, jestli dochází k imunitní odpovědi. Právě ta hraje klíčovou roli. Vždy jsme totiž více přitahováni k někomu s jinou imunitní odpovědí, než máme my sami,“ vysvětluje Sarah Johns.
Takže žádné city, emoce, láska, hormonální bouře a chemie! Člověk podvědomě prahne po tom, aby našel protějšek, se kterým může zplodit potomka skvěle vybaveného k boji proti infekčním chorobám. Docela smutná, neromantická pravda…
Než ti dám telefon, líbni mě
„Hlavní histokompatibilní komplex (genetický systém zodpovědný za rozeznávání vlastního od cizorodého, pozn. red.) je detekovatelný v tělesném zápachu, takže tím, že díky líbání ochutnáváte někoho, kdo je vám sympatický, si vytváříte příležitost posoudit, jak je tenhle člověk podobný nebo odlišný od vašeho biochemického kódu,“ dodává výše uvedená expertka na lidskou reprodukci a evoluční psychologii.
Z imunologického pohledu má tato „výhoda upřednostňování“ určitých osob vliv na reprodukci. Jedinci, kteří testem neprojdou a nesou vysoké riziko „neslučitelnosti“, bývají odmítnuti. Tím se prý podle vědců snižuje pravděpodobnost potratů. Vypadá to tedy, že než se do někoho zamilujete, měli byste ho políbit a vsunout mu jazyk pěkně hluboko do úst. Teď sice říkáte „blé“, ale když dojde na věc, tak hrozné to nebude.
Při akci jdou řeči stranou
„Výzkum ukazuje, že sexuální vzrušení snižuje pocity znechucení,“ objasňuje dál Sarah Johns a odvolává se na studii, při níž dobrovolníci sledovali pornografii a zároveň hodnotili vykonávání „neslušných“ úkolů. Díky tomuto experimentu se ukázalo, že i vzrušené ženy jsou schopné čehokoli! A vlastně to ani nemusí znamenat nic špatného. Naopak.
Při líbání prý dochází k výměně jistých patogenů a přátelských bakterií, které podporují obranyschopnost. Tak to aspoň tvrdí profesor imunologie Fulvio D'Aquisto. Tak třeba tohle je ten důvod, proč lidé (nevědomky) milují líbání s jazyky, i když to v některých případech působí hrubě či nechutně.
A co vy, používáte při líbání jazyk?