Článek
Snažíte se pro něj udělat první poslední, a když jednou něco chcete, zpacká to? Nevěste hlavu! Bez něj by byla na světě nuda. A propos: Může být i hůř. Každá žena by mohla vyprávět!
Pravda první: Ne všichni muži jsou si v kuchyni jistí!
Kristýna:„Můj manžel není žádný extra kuchař, ale snaží se mi ve všem pomáhat, takže spoustu toho, co v kuchyni dělám, vidí z první ruky. Proto mě překvapilo, když totálně zpackal jednu večeři. Sám se nabídl, že ji udělá, a řekl mi, ať mu nepřekážím, odejdu a věřím. Připravil si brambory s tím, že udělá bramborou kaši. Nastrouhal je syrové do mísy a půl hodiny si jich nevšímal - samozřejmě mu zčervenaly. Na to on nic. Přidal do nich mouku a zarazil se. Otočil se na mě a povídá: Co mám dělat dál? Jak teď udělám tu kaši? To se nejdřív musí uvařit? Aha!“
Marika: „Jednou jsem poprosila přítele, aby uvařil špagety, že já udělám zbytek jídla. Dal do hrnce studenou vodu, do ní hodil ty špagety a začal nadávat, že jsou asi nějaké zkažené, protože mu nezměkly a nepovolily.“
Elena: „Manželova chvála na můj domácí perník: Prosím tě, kolik perníků musíš nastrouhat, aby ti to dalo na plný pekáč?“
Renata: „Našetřila jsem si na novou mikrovlnku. Měli jsme ji doma dva dny. Manžel si šel ohřát guláš. Dal ho dovnitř i s hrncem! Ten uvnitř vybouchnul. Mikrovlnka se vyhodila.“
Ne každý muž je od přírody luxusní kuchařFoto: Thinkstock
Pravda druhá: Děti jsou někdy dospělejší než muži
Jitka: „Když šel manžel koupat dcerku, volala jsem na něj, ať jí do vody kápne trochu toho olejíčku, co je na vaně. Za pár minut se přišel zeptat, proč věci nejsou tam, kde jsou. Pro olej musel až do ledničky!“
Stáňa: „Tuhle mě manžel šokoval. Chtěla jsem po něm, aby dohlédl na děcka. Dej mi chvíli, jdu udělat buchtu, povídám mu. Na to on naprosto vážně reagoval: ,Nechceš to radši nechat, až nebudou doma? Co když tě uvidí?'“
Jana: „Loni jsem svěřila milému naši dcerku Ilonku, aby ji vzal na sáňkách na procházku. Když se po třech hodinách vrátil, vykoukla jsem oknem před dům. Sáňky byly prázdné! Polilo mě horko, letěla jsem ke dveřím. Kde máš Ilonu? Prosím tě, co furt máš? Nedělej ze mě blbce! Na sáňkách, kde by asi byla? Otočil se a zjistil, že tam opravdu není. Začala jsem se obouvat, ale to už byl o několik kroků přede mnou. Svou dceru jsem našla kilometr od domu, jak ve fusaku spí - v závěji!“
Pravda třetí: Zaúkolovaný muž se neobejde bez kontroly
Lucie: „Měl jenom naházet prádlo do pračky, pračku zapnout, prádlo vyndat a pověsit ven. Když jsem se vrátila domů z práce, prádlo na šňůrách fakt viselo, ovšem v takovém stavu, v jakém jsem ho opustila. Milý ho hodil do pračky, pračku nezapnul, po hodině přišel, vyndal ho a rozvěsil. Prý se mu zdálo, že není moc vyprané, tak si myslel, že dal málo pracího prášku! A taky že ho pračka vysušila.“
Kam se asi tak všechny ty věci ukládají?Foto: Thinkstock
Klára: „Víte, jak nakupuje můj manžel? Máslo jsem nenašel, jen nějaký margarín, tak ten jsem nebral.“
Stáňa: „Vezmi mi v marketu vlhčené ubrousky na odlíčení obličeje, měkký zubní kartáček s označením soft a tmavý cereální chleba. Přinesl vlhčený toaletní papír, kartáček pro děti, který se mu po ohnutí zdál nejvíc měkký, a chleba na toasty.“
Šárka: „Než jsme jeli na nákup, vybrala jsem si v bance peníze, které mi tam dali do obálky. S manželem jsme prošli pár marketů a pokoupili potřebné. V jednom případě jsem mu tu obálku podala, aby mohl u pokladny zaplatit. Měl ji v ruce jako poslední. Po návratu domů ji hledám, ale ona nikde! V kabelce nebyla, v kapse nebyla, a on ji taky neměl! Někdo nám ji ukradl! Bylo tam třicet tisíc! Obrečela jsem to, s penězi se rozloučila a šla si půjčit k mamince. Jaké bylo moje překvapení, když jsem za půl roku po tom odmrazovala mrazák! Obálka trčela úplně vzadu mezi pytlíky s houbami a zeleninou! Příště mu zase řeknu, aby vyložil nákup!“
Pravda čtvrtá: Muži nikdy nepochopí, k čemu slouží kosmetika
Kamila: „Bývalý manžel mi k Vánocům koupil krém mé oblíbené značky. Popisoval, jak přišel do lékárny, řekl lékárnici, kolik mi je let a jakou značku chce. Paní mu dala na výběr dva krémy – hydratační a výživnější – a jala se mu vysvětlovat, co je který zač. Když mu popsala, že hydratační je z poloviny tvořen vodou, manžel ho odmítl a vzal si ten druhý. Doma mi pak vysvětlil, že přece není tak blbej, aby dával šest stovek za něco, co je z půlky voda."
Zuzana: „Na dovolené u moře jsem si ve výprodeji nakoupila celý kufřík značkové kosmetiky, kterou jsem si po příjezdu domů hrdě vystavila okolo vany. Za pár dní jsem nachytala přítele, jak při mytí používá můj kokosový peeling. Křičel na mě, ať ten sprcháč okamžitě vyhodím, protože se mi dovnitř dostal nějaký písek, nebo co. Nakonec se mě zeptal, jestli to náhodou není zkažené, a jestli mám zapotřebí kupovat si prošlou drogerii."
Zdeňka: „Bahenní maska, čte můj manžel na kelímku. Prosím tě, za tohle jako utrácíš? Vždyť by ti stačilo sebrat si ten sajrant venku."
Ještě že ty muže máme, že? Jestli vás zajímá, proč jsou někdy mimo, přečtete si něco o jejich myšlenkových pochodech zde a každému z nich doporučte, že když už čtou časopisy určené pro ženy, tak ať se z nich aspoň poučí, co která z nich potřebuje!
A než se pustí na oplátku do nás, stihneme ještě probrat, co kdy udělal ten váš! Dámy, pochlubte se nám pod článek!
