Článek
„Během dvou let našeho vztahu jsme se rozešli již třikrát. Teď to opět vypadá, že se schyluje ke konci. Mám partnera zase pustit? Vyřeší se tím něco?“ ptá se osmadvacetiletá Pavlína. Dobrá otázka.
Odborníci včetně koučky partnerských vztahů Lenky Černé se shodují, že každý vztah rozchodem utrpí, oslabí se primárně v oblasti důvěry. A pokud má pokračovat, musí hlavní aktéři chtít sami sebe i situaci změnit. Jenže právě to je největší problém už jen proto, že lidé, kteří se chtějí vrátit do již přerušeného vztahu, se podle koučky a mentorky Hany Wolf ze Školy pro ženy dělí do třech kategorií.
Tři typy navracečů
- Někteří lidé neumějí ustát tlak po rozchodu, trápí se pocitem viny, že ublížili někomu, koho mají rádi. Tak se vrátí, ale již nemilují, což je dříve, či později dožene (hlavně ve chvíli, kdy se objeví v jejich životě někdo nový).
- Dalším typem lidí jsou ti, kteří neumějí fungovat samostatně a na vztahu a partnerovi jsou závislí. Na vztah se upnou a žadoní, aby pokračoval, i když to již nemá budoucnost.
- Posledním typem jsou osoby, které se skutečně snaží vztah budovat a učí se na vlastních chybách. Mají otevřené oči a srdce, ale některé životní lekce nemají zvládnuté (například žárlivost, pocity méněcennosti, odsouvání vztahu na vedlejší kolej).
Kdy poznat sami na sobě, nebo i na partnerovi, že úmysly jsou čisté a že má smysl věnovat čas něčemu, co se již jednou či dvakrát rozpadlo?
Poznat, že to tentokrát myslí upřímně, je mnohdy velmi těžkéFoto: Profimedia
Všechno špatné pro něco dobré?
„Návraty mají smysl ve chvíli, kdy oba partneři pro vztah ještě hoří a jejich láska nevyhasla. Také se dá znovu stavět, pokud na sobě oba začnou pracovat a na vztahu jim skutečně záleží. Bohužel však snaha bývá mnohdy jednostranná, nebo došlo k citovému vyhasnutí jednoho z partnerů. To může být způsobeno nahromaděnou bolestí, která se zřídkakdy dá vrátit,“ objasňuje Hana Wolf s tím, že páry se pak k sobě navracejí, ať už ze soucitu, lítosti vůči druhému, pocitům viny, dětem, nebo tlaku okolí.
Takové dvojici pak ještě chvíli trvá, než zjistí, že staví na špatném základě. „V zásadě si ale myslím, že návraty nejsou nic neobvyklého, a pokud je člověk potřebuje, nechť si jimi projde. Utnete-li totiž něco velmi rychle, může se stát, že změnu neustojíte." Možná právě proto se takový malý rozchod označuje slovem „pauza na rozmyšlenou“. Může být užitečná? A komu ji doporučit?
Rozchod, nebo pauza?
„Pauza může mít dva významy. Pro toho, jehož city ochladly, se jedná skutečně o převlečený rozchod. Pro partnera, který je citově zainteresovaný, jde spíše o to druhé. Ale ani zde není situace černobílá. Můžete například k někomu citově hořet, avšak právě v pauze si uvědomíte, že ve vztahu trpíte, že vám partner nenaslouchá a že nejste naplnění. Proto bych tak zvanou přemýšlecí pauzu určitě doporučila v každém případě,“ dál radí Hana Wolf.
Pauza může, ale nutně nemusí, pomoctFoto: Profimedia
Škobrtnutí ano, kulhání ne!
„Obecně jsem zastáncem toho, aby se spolu lidé nerozcházeli hned při prvním konfliktu, ale učili se spolu žít a vycházet. A k tomu může patřit i to, že se mohou jejich cesty rozejít. Důležité však je, aby spolu pár komunikoval a aby se snažil pro vztah doopravdy něco dělat,“ uzavírá Hana Wolf s tím, že pokud to napoprvé ani napodruhé nevyjde, nevěste hlavu, někdy je skutečně lepší tuhle starou kapitolu uzavřít, aby mohl přijít někdo lepší.
Ovšem jakmile s někým i navzdory jeho partnerskému lajdáctví ztrácíte čas třeba potřetí či počtvrté, o tuto možnost se připravujete! Tak teď si sami zhodnoťte, jestli tomu svému dát v pořadí již padesátou šanci…
A jak to s návraty do vztahu máte vy?
