Omrzliny: mají trvalé následky a hrozí, i když není mráz

Omrzliny hrozí nejčastěji bezdomovcům, postihnout mohou ale každého, zvlášť když má špatné vybavení nebo podcení počasí. Vznikají během několika minut a teplota ani nemusí klesnout pod nulu. Proto každý rok horská služba doporučuje, abyste v zimě byli připraveni na prudké změny počasí a měli s sebou náhradní a teplé oblečení. Důležité také je, aby nic nebylo „na tělo“: těsná obuv, ponožky či rukavice zhoršují průtok krve.

Problémy s omrznutím vznikají nejčastěji na okrajových a méně prokrvených částech těla, jako jsou končetiny, nos, rty či uši. Jsou následkem reakce cév na zimu. Aby organismus snížil ztráty tepla, začne uzavírat podkožní cévy. Do zmíněných míst přestane normálně proudit krev, tkáně prochladnou, voda v buňkách zmrzne a po jisté době začnou v těle probíhat negativní změny. Postižená kůže zbělá až zmodrá, je studená a pálí, případně vypadá jako vosk a je zcela necitlivá.

Proč vás v zimě ohrožuje dehydratace?

O jak vážnou omrzlinu se jedná, se pozná až po zahřátí, když tkáně přijdou k sobě. Poškození má několik stupňů a rozvíjí se nějakou dobu. Nejméně postižená kůže pálí, svědí a je zarudlá. V horším případě se zhruba druhý den udělají bolestivé otoky a puchýře s čirým či zkaleným obsahem. Vážnější situace nastane, když jsou puchýře tmavé, znamená to, že je v nich krev. Nejhorší je, když začnou tkáně po několika dnech (ale i měsících) odumírat a později vysychat a černat (= mumifikace). Zásadní pro vývoj stavu také je, zda je omrzlá jenom kůže, nebo i hlubší tkáně (svaly, nervy i kosti).

K odumírání tkání může dojít i ze zcela nečekaných příčin!

Důležité je dostat postiženého co nejrychleji alespoň do závětří a začít o omrzlinu ihned pečovat, aby se zkrátila doba působení chladu. Postižená místa netřete, ale zahřívejte – nejlépe lidským teplem (zmrzlé ruce schovejte třeba do podpaží). Omrzlého je nutné převléknout do suchého a dávat mu pít teplé nápoje (ne alkohol!), dehydratace zhoršuje stav. Až se dostanete do bezpečí, ponořte omrzlé části do vlažné vody nebo na ně přiložte teplé (ne horké!) termofory. Když dostanou omrzliny normální barvu, překryjte je sterilními čtverci a obvažte, ne však pevně! Rány je vždy nutné chránit před infekcí, protože může dojít k nebezpečné otravě krve. Puchýře nikdy nepropichujte a nemocného odvezte k lékaři.

Jak doma šetrně ošetřit nepříjemné omrzliny?

Lékaři poznají omrzliny pohledem, zejména když je jasné, že nemocný byl na mraze. Lehké omrzliny zmizí při dobré péči samy bez následků. V těžších případech je nutné zahájit odbornou léčbu. Lékaři by měli vyšetřit stav hlubších tkání kvůli prognóze. Jestliže hrozí riziko infekce, podávají se antibiotika, rány se ošetřují dezinfekcí, převazy, krytím, koupelemi, kyslíkem. Léčí se otoky a podporuje se krevní oběh (rozpouštěním krevních sraženin v cévách). Někdy může dojít k nevratnému odumírání tkání, pak bývá nutná amputace, jinak hrozí otrava krve. U všech vyléčených omrzlin platí, že tato místa zůstávají citlivá a zvýšeně choulostivá na chlad.

Jak přišel horolezec Radek Jaroš o prsty na nohou a jak se bez nich žije?

Naprosto zásadní je dostatečné vybavení, náhradní a teplé oblečení by měl mít každý návštěvník hor s sebou, nejdůležitější jsou kvalitní boty a rukavice. Obličej chraňte opalovacím krémem. Nezapomínejte však, že omrzliny se netýkají jen mrazivého počasí či výletů do hor. Pořádně prochladnout se dá i při sáňkování nebo při procházce na silném studeném větru. Zvlášť dbejte o bezpečnost dětí.

Proč spáleniny nikdy nechladit přímo ledem?

Mráz kopřivu nespálí! Kdy Rusko zachránil mráz a proč se Rusové koupou venku i 6. ledna?