Omluva ve vztahu: co neříkat, aby zněla upřímně

I ty nejzamilovanější dvojice se občas pohádají nebo si řeknou něco, co toho druhého zabolí. Koneckonců hádky mohou být i ozdravné. Ale pak přichází čas na „promiň“, na omluvu, bez které se žádný vztah neobejde. Umět přiznat chybu, omluvit se za ni a poučit se z ní, to je základ spokojeného soužití. Jak by ale omluva vypadat rozhodně neměla?

Pokud uděláte něco, co víte, že ten druhý těžce nese, měli byste nápravě věnovat dostatek času a energie. Jen tak prohodit „no tak promiň“, a navíc to utrousit mezi dveřmi než zmizíte na celý den do práce, prostě nestačí.

Správná omluva by se měla odehrát, když máte oba čas, když vás nic neruší, máte oba možnost se vyslechnout. Protože po „promiň“ by mělo něco následovat – mrzí mě, že jsem ti ublížil, bolí mě vidět tě smutnou, mohl(a) bys mi odpustit?

Celebrity a veřejné omluvy. Kdo si sypal popel na hlavu?

Omluva by samozřejmě měla být upřímná, ne vyřčená jen proto, že víte, že to ten druhý chce slyšet. Takže pokud si myslíte, že nemáte za co se omlouvat, nedělejte to. Ten druhý stejně pozná, že to nemyslíte vážně a jen prostě chcete mít klid.

Pokud máte pocit, že vina není jen na vaší straně, místo omluvy zkuste diskusi. Mluvte o tom, proč se daná věc stala, co vás k takovému chování vedlo, a třeba zjistíte, v čem je problém. A co víc, příště se budete moci podobného konfliktu vyvarovat.

Když se rozhodnete omluvit, zapomeňte na dovětky typu „když ty jsi ale“ a podobně. Žádné „promiň, že jsem přišel pozdě, ale ty také neoplýváš dochvilností“ a podobné věty, v nichž se vlastně zbavujete své viny a házíte ji na toho druhého. Opět platí, že pokud necítíte potřebu se omlouvat, nedělejte to a debatujte. Ale když už omluva, tak bez obviňování a kritizování protějšku.

5 vět, které mohou zachránit váš vztah

U omluvy je velmi důležitá motivace. Pokud jí je lítost nad tím, že jste se nechovali dobře a láska k druhému, je to v pořádku. Ten druhý to pozná a mnohem snáz a ochotněji ji přijme.

Jestli je ale vaší motivací nějaká osobní výhoda či potřeba (když se omluvím, pustí mě s kamarády na pivo; když se omluvím, začne se mnou zase mluvit; když se omluvím, bude usmiřovací sex), nemá to význam. Jde o milostný, nikoli obchodní vztah, tak k němu tak nepřistupujte.

Tohle je poslední, ale možná nejdůležitější bod. Omluvit se je jedna věc, ale tak nějak se předpokládá, že se z dané chyby poučíte. Jednoduše řečeno, nebudete ji opakovat.

Takže pokud se každou sobotu svému protějšku omlouváte, že jste se v pátek opili, nebo pokud se každý měsíc kajete za to, že jste zapomněli zaplatit složenku za plyn, prostě je to pořád to samé dokola, jste na cestě do pekla. Protože dřív nebo později dojdou nervy a síly každému, a každá takto zopakovaná omluva bude jen hřebíček do rakve vašeho vztahu. Základem úspěchu je totiž vzájemná důvěra. A jak můžete věřit někomu, kdo vás pořád dokola trápí tím samým?!

Občasné neshody a výměny názorů jsou součástí každého vztahu. Každý má ale nějaký svůj styl hašteření a je dobré umět je sladit. Hádky podle znamení: kdo je miluje a kdo nesnáší?