Článek
Auto jste zvyklí mýt podle potřeby, okna také čistíte pravidelně. A co rodinný dům? Činžák či panelák? Stěží. Obecně panuje představa, že omítka je vyrobená tak, aby odolávala povětrnostním vlivům a vydržela v neměnném stavu deset i více let. To sice ano, ale…
Nic netrvá věčně a každý povrch vyžaduje péči. Jinak hrozí, že váš dům bude kvůli organickým nečistotám, jako jsou řasy, plísně, mechy, lišejníky nebo saze, hrát všemi barvami.
Ovšem nejde jen o vizuální stránku věci. Spory plísní produkují mykotoxiny, které se při každém větrání dostávají dovnitř bytu či domu a mohou způsobovat alergie a další komplikace. „Také dochází k postupnému znehodnocování fasády, kdy lišejník narušuje povrchovou strukturu, a vznikají tak mikropraskliny, které se postupem času zvětšují. Může se stát, že se celá omítka po 12 až 15 letech prostě sloupne a už není co umývat,“ upozorňuje Daniel Menšík z firmy HousePro.
Proč právě váš dům?
Jestli jste na domě našli zelené nebo černé skvrny, pak pravděpodobně na jejich severní straně, bez přímého slunečního svitu. Když se k tomu ještě přidá vlhkost z okolního prostředí, to znamená bujná zahrada, vzrostlé stromy, máte o přírodní nános postaráno. Týká se to třeba právě dřevostaveb, které jsou dokonale propojené s přírodou.
„Kromě okolního prostředí hraje roli i barva omítky. Samozřejmě ne pro vznik organických nečistot, ale pro jejich zjištění. Řasy a plísně jsou lépe viditelné na bílé, šedé a ostatních světlejších odstínech. Tam si jich laik všimne nejdříve. Na tmavých površích nejsou nečistoty tolik vidět, ale jsou tam také. Důležitá je i struktura fasády. Čím je povrch hrubší, tím lépe zadržuje prach a vlhkost, a to je jen krůček k uhnízdění řas a plísní,“ vysvětluje Petr Hojka z firmy Biotec.
Zvláštní kapitolou jsou zateplovací systémy. Touha po úspoře vám říká, že máte obalit dům tou nejsilnější vrstvou, ale právě to může být na závadu. Při změnách teplot se omítka příliš potí, následně se orosí a stačí dva tři roky a z krásného barevného domu je flekatý.
Každá rada drahá
Když už vás tohle neštěstí potká, asi budete nejdříve pátrat po svépomocných metodách. Bohužel tipů je poskrovnu. Kdyby vám někdo radil, že nejlepší je polévat řasu vodou z rychlovarné konvice, rychle od něj dál. Pod tenkou vrstvou omítky je nejčastěji polystyren, který vařící vodou „roztaje“ a fasáda opadá.
Mechanické očištění kartáčem a vodou je vhodné jen v malém rozsahu – na sokl domu nebo boční stranu garáže. Hrozí, že když trochu přitlačíte, půjde dolů i zrno omítky a výsledkem budou vyhlazené skvrny. Takzvanou vapkou dojdete k podobnému „vyleštění“ povrchu, a navíc se nečistoty rozptýlí do okolí, kde budou žít vesele dál. Kromě nevzhledného domu budete mít za pár týdnů napadený i plot, terasu a schody.
Nezbytný zásah odborníka
Zkušený odborník si s přírodou na domě poradí rychle. Obvyklý výskyt na 80 až 100 metrech čtverečních je hotový za jedno odpoledne a připravte si 8 až 15 tisíc korun, podle rozsahu. Pracovníci z žebříku nejprve nanesou fungicid, tedy přípravek, který zahubí vše žijící, pak povrch spláchnou vodou, nechají lehce vyschnout a nanesou impregnaci.
Při sjednávání zákroku se ujistěte, že jsou použité přípravky biologicky odbouratelné, aby to neodnesl trávník v okolí. Dodejme, že některé prostředky jsou volně prodejné a můžete si je aplikovat dle přesného návodu sami, ale chce to zručnost, a pokud je to v patře, tak také vysoký žebřík a odvahu. Zajímavostí je i nátěr, který se však aplikuje na novou omítku při stavbě domu. Díky obsahu „chytré houby“ sám likviduje všechny zárodky plísní.
Co se týče vnitřních prostor, poradíme vám, jak zatočit s plísněmi v bytě.
„Nejdůležitější v péči o vnější obal domu je jeho pravidelná údržba. Když si zapamatujete, že maximálně každých pět let je třeba omítku vyčistit od jakýchkoli nánosů, budete ji spokojeně užívat skutečně i dvě desetiletí,“ shrnuje Daniel Menšík, a dodává: „Jde o relativně malý náklad ve srovnání s tím, co vás čeká, pokud to zanedbáte. Nový nátěr fasády se totiž může vyšplhat ke sto tisícům.“
A jak bojujete s vnějšími nepříteli omítky vy?