Článek
Odkládání povinností na zítra či na neurčito je otravný zlozvyk. Pokud i vy místo dohánění uzávěrky zaléváte v kanceláři květiny a doma se příprava večeře zpozdí, protože se dokážete i na hodinu zaseknout na Instagramu, řadíte se mezi prokrastinátory. Podle konzultanta Petra Ludwiga je prokrastinaci možné považovat za civilizační chorobu vzniklou v důsledku zvýšených nároků, které na nás moderní doba klade. Mezi vysokoškoláky jí podle něj trpí až osmdesát procent lidí. Pak jsou tu ale lidé, kteří přistupují k zadání úkolu zcela opačně, vrhnout se do něj hned.
OVLÁDNĚTE TIME MANAGEMENT:
Dnes nebo až zítra
„Lidé si rádi nechávají vše na poslední chvíli. Ospravedlňují to tím, že pod tlakem se jim pracuje lépe. Opak je pravdou. Odkládání úkolů na nejzazší možný termín je živnou půdou stresu, výčitek a neefektivity,” vysvětluje ve své knize Konec prokrastinace Petr Ludwig. Slovo prokrastinace pochází z latinského spojení dvou slov pro a crastinus a lze ho přeložit jako patřící zítřku. Opačný pojem prekrastinace bychom tedy mohli přeložit jako před zítřkem. Splnit si úkoly bez prodlení zní rozumně, nic se vám nekupí, nemusíte pracovat pod tlakem.
Prekrastinátoři trpí nutkavou potřebou být první, mít rychle hotovo nebo alespoň začít přidělený úkol bez odkladu. Máte pocit, že to sedí přesně na vás? Svému okolí se zřejmě jevíte jako lidé produktivní, zodpovědní, s výborným time managementem. Jenže ostatní (a možná ani vy) už nevidí, že je za tím hromada stresu a při pohledu zpět často i zbytečného fyzického vypětí.
Být první je dřina
Vykonat něco hned, bez odkladu, nemusí být vždy nejlepší řešení. Některé úkoly vyžadují nadhled a promyšlení, abyste byli efektivní a produktivní, potvrzuje Petr Ludwig. „Produktivita vyjadřuje, kolik procent z vašeho dne věnujete dělání smysluplných věcí. Efektivita určuje, zda činnosti, které děláte, jsou ty klíčové – zda vás nejvíce posouvají vpřed. S tím souvisí dovednost určovat priority či správně rozdělovat rozsáhlé úkoly na menší části,” vysvětluje Ludwig. Převedeno z manažerského slovníku do běžné řeči: pokud se na nějakou práci vrhnete hned a bez rozmyslu, nejspíš vám bude trvat déle, můžete se v ní ztrácet a být mnohem více ve stresu a vyčerpaní.
Vědecký tým Davida Rosenbauma, profesora psychologie na Pensylvánské univerzitě, zkoumal prekrastinaci na jednoduchém experimentu. Studenti měli donést do určeného cíle jeden ze dvou kbelíků s těžkým nákladem. Jeden byl blíže testovaným účastníkům, jeden blíže cíli. K překvapení vědců si většina zvolila ten bližší a museli tedy těžký náklad nést déle. „Automatické popadnutí bližšího kbelíku v studentech vyvolalo dojem, že dokončení hlavního cíle úkolu mají na dosah,“ vysvětlil profesor Rosenbaum.
Práce kvapná málo platná
Začít něco včas tak nemusí být vždy záruka úspěchu. Úkoly je mnohem lepší dobře rozmyslet a rozvrhnout si dílčí kroky. Tím se můžete vyhnout zbytečnému vypětí, plnění nepodstatných úkolů na úkor toho důležitého i následnému přepracovávání lajdácky odvedených povinností. Rychlost je jen jedna věc. Vedle toho myslete i na preciznost, efektivitu, pracujte s rozmyslem a pečlivostí.
Potřeba odpočívat
A ještě jedna důležitá věc: zatímco prokrastinátoři na lelkování a odpočinek dbají někdy až moc, prekrastinátorům často schopnost relaxovat chybí. Když dokončíte jeden úkol, hned se vrháte do dalšího, hlavně, aby bylo splněno. Možná vás to psychicky uspokojuje, ale také vyčerpává. A zbrklost v kombinaci s únavou vede jen k ještě odfláknutější práci. Naučte se uvolnit, i když nemáte odškrtané všechny úkoly z to do listu. Odpočinutá hlava možná vymyslí lepší řešení povinností, které máte ještě před sebou.
ÚKOLY ČÍHAJÍ I DOMA:
Najděte balanc
Prokrastinace ani prekrastinace do efektivního využití času nepatří. Ať už patříte k jednomu či druhému táboru, zkuste si své zlozvyky přiznat a najít v práci i životě balanc. Jak říká staré japonské přísloví: Vize bez akce je sněním, akce bez vize je noční můrou. „Mnoho lidí má své vize, ale nic pro ně nedělá. Jiní zase něco dělají, ale smysl v tom nevidí žádný. Ideálně však potřebujeme obojí – jak vizi, tak akci,” uzavírá Petr Ludwig.