Odkládaný rozchod: proč je to největší chyba a v jakém jediném případě to lze omluvit

Někdy se to tak semele. Prostě je najednou konec a vy to cítíte až do morku kostí. Už svůj protějšek nemilujete, nechcete s ním být, víte, že rozchod či rozvod je jediná možnost. Přesto to neustále odkládáte.

Až po svátcích, až dokončí ten složitý projekt v práci, až doplatíme auto, až po prázdninách, až bude mít dítě po maturitě. Prostě jakoby se to pořád nehodilo. Odborníci se shodují, že tohle je ale chyba, která škodí vám i partnerovi.

Problém je totiž v tom, že jakkoli rozumně vaše argumenty zní, jakkoli je pochopitelné, že teď se rozchod nehodí, většinou je za odkládáním úplně jiná motivace. „Tím primárním motivem, proč rozchod odkládáme, bývá většinou strach. Z toho, že zůstaneme sami, že jsme udělali chybu, jak zvládneme nové rodinné rozložení, co nás čeká za budoucnost,“ říká životní koučka Lenka Procházka.

Souhlasí s ní i životní koučka Lucie Mucalová s tím, že ten strach může mít opravdu mnoho podob. „Je to i obava, co si řekne okolí, jak to zvládne ten druhý,“ vyjmenovává další možnosti Mucalová.

Jenže strach není v tomto případě žádoucí emoce, tyhle obavy připravují o pohodu a možné štěstí vás oba. „Odkládání je vlastně neláska ke svému zítřejšímu já. Jste pro něco rozhodnutí, chcete vykročit do nové kapitoly, ale nedovolíte si to,“ upřesňuje Mucalová.

V tu chvíli vlastně potlačujete sebe sama, svoje potřeby a touhy, což vás dostává do stresu. „Mohou se ve vás střídat emoce strachu, viny, lítosti a bezmoci. V případě nerozhodnosti často lidé zažívají psychické i fyzické vyčerpání, zhoršuje se spánek, přichází zažívací potíže, celkově je tělo v tenzi a napětí,“ popisuje Lenka Procházka.

Ani váš protějšek na tom v tu chvíli nemusí být dobře, zjednodušeně řečeno ho vlastně obelháváte. „Držíte druhého v jakési iluzi,“ potvrzuje Lucie Mucalová. A i když mozek umí být hodně milosrdný a snaží se nás od zklamání uchránit (proto také všemožné známky nefunkčnosti vztahu před námi „tají“), váš partner nejspíš podvědomě nepohodu cítí. V takovém vztahu je dusnější atmosféra, vytrácí se pocit bezpečí, přichází nejistota. Nic, co by prospívalo psychické i fyzické stránce.

Pokud tedy jste rozhodnutí vztah ukončit, udělejte to. Bez odkladů! „Dlouhodobý vztah patří do komfortní životní zóny, v níž jste na něco zvyklí. Najednou je ale vše jinak, přichází změna a každá změna sebou přináší krátkodobě nepříjemné emoce. U každé životní změny je ale prostě potřeba počítat jednoduše s tím, že to bude bolet. Musíme s tím umět pracovat a nenechat se strachem ovládnout,“ radí Lenka Procházka.

Jsou samozřejmě situace, kdy je opravdu lepší postupovat pomalu a opatrně. Třeba pokud má partner, od něhož chcete odejít, zdravotní problémy, pokud řeší nějakou velkou životní ztrátu. Ale v takovém případě je potřeba si dát opravdu nějaký časový limit, stanovit si hranice, které jednoduše nelze překročit. „Pakliže se partner nachází v opravdu složité životní situaci, můžete také vyhledat pomoc párového terapeuta či poradce, který vás touto zásadní životní změnou provede. Pomůže třeba s tím, aby byl rozchod důstojný a podobně,“ dodává Lucie Mucalová.

Stále jen vše odkládat a čekat prostě není cesta ke štěstí. „Stát na místě a neustále čekat na vhodnou dobu může také znamenat, že se jí vlastně nikdy nedočkáte,“ varuje Mucalová. A vlastně tím neustálým čekáním připravíte o možnost spokojeného života sebe i svůj protějšek.

Není to jednoduché, obzvlášť pokud končí dlouholetý vztah. Bude to bolet, a to hodně! Jak přežít všechny fáze brutálního rozchodu?