Článek
Čtenářka Ilona o odklad pro svého syna nežádala. „Míša byl věčně zasněný, uměl ale spoustu básniček a hezky kreslil. Víte, kdo mě přesvědčil, že první třídu zvládne? Ředitelka školy. Potřebovala ho, bydlíme na vesnici a dětí je tu málo.“ Ilona syna do školy poslala, už koncem září ale litovala. Klučina nestíhal, při hodině nechápal, co má dělat, spolužáci se mu posmívali.
Po Vánocích se Míša vrátil do školky. Těch řečí, které musel vyslechnout! Neúspěšný pokus se na něm podepsal, místo těšení má teď z první třídy hrůzu.
Záleží na psychosociální úrovni dítěte. Tedy jak se chová k ostatním dětem, k autoritám, jak udrží pozornost a tak dáleFoto: Thinkstock
Škola má být pro radost!
„První třída má značné nároky na pracovní zralost dítěte. Musí vydržet poměrně dlouho v klidu v lavici a po celou dobu se soustředit na požadavky učitelky. Chvilka nesoustředění může znamenat, že nesplní úkol nebo že si zapomene poznačit, co má udělat doma,“ říká dětský psycholog Václav Mertin. A dodává: „Odklad se hodí pro všechny děti, u kterých máme sebemenší pochybnost o tom, že by první třídu zvládalo bez problémů.“
Vůbec totiž nejde o to, zda bude mít prvňáček v notýsku jedničky nebo černé puntíky. V první třídě se rozhoduje o tom, jaký bude mít dítě v budoucnu vztah ke škole a ke vzdělání. Určitě by tu nemělo zažít pocit, že je ze všech nejhorší, hloupé a neschopné.
Sama mezi mrňaty
To Aniččini rodiče se rozhodli jinak. „Dostane odklad, nedovolím, aby z ní byl ve třídě otloukánek,“ prohlásil otec. Dětí, které jdou do školy později, totiž stále přibývá. Ty šestileté jsou pak mezi sedmiletými až osmiletými spolužáky v nevýhodě, a hrozí jim dokonce šikana. A to i tehdy, když nezralé vůbec nejsou.
Anička tedy zůstala ve školce. Drobná, ale bystrá dívenka „propadla“ mezi prťata a přišla o nejlepší kamarádky. Bohužel, propásla i zlomové období, které u většiny dětí nastává právě kolem šestého roku, kdy jsou otevřené a připravené vstřebávat nové věci. Bylo to znát i na Aničce: hrála si „na školu" se starší sestrou, v dětských časopisech vyhledávala hádanky, projevovala zájem o náročnější úkoly (dojít sama nakoupit...).
Zvídavost je dětem přirozená a měla by být rodiči podporovánaFoto: Thinkstock
Počítá do sta, ale tkaničku si nezaváže
Školní nezralost se projevuje v různých oblastech vývoje: fyzické, psychické i sociální. Zatímco v jedné může být dítě výrazně napřed (plynně čte), v jiné může mít potíže (nedokáže ovládat tužku či emoce). V každém případě, pro milující rodičovské oko je někdy obtížné vidět dítě nestranně. Jakých signálů byste si měli všímat?
Dítě potřebuje rok navíc, když:
- Nedokáže se soustředit a zaměřit na něco pozornost, nikdy nedostaví hrad z kostek ani nedomaluje obrázek.
- Nemá chuť se něco naučit, nechápe, proč by se mělo mořit s nějakými písmenky, když si chce hrát.
- Neovládá emoce, na neúspěch reaguje výbuchy vzteku nebo pláče.
- Má potíže přijmout učitelku jako autoritu (neposlouchá ji).
- Nezvládá sociální situace: pozdravit, poděkovat, požádat o něco, vykat dospělým, spolupracovat se spolužáky.
- Nevydrží u úkolu, který ho nebaví, déle než pár minut, uteče od něj.
- Nedokáže poznat a ohlídat si svoje věci, orientovat se na chodbách a v jídelně.
- Při hodině nedokáže překonat únavu, lehá si, po obědě má potřebu spánku.
Myslíte si, že je správné žádat o odklad, i když by dítě svůj první boj – první třídu – nejspíš zvládlo? Jak to bylo u vás?
