Odklad chtějí častěji rodiče než děti. Kdy jim vyloženě škodí?

Zatímco ve většině evropských zemí je začátek školního vzdělávání pevně určen v konkrétním věku dětí bez ohledu na to, zda jsou na školu připraveny či nikoli, česká praxe je odlišná a „školní zralost“ tu hraje velkou roli.

K zápisu do základní školy rodiče musejí přijít s každým dítětem, které do 31. srpna daného roku dosáhne věku šesti let, ovšem nakonec až pětina dětí zůstane ještě rok ve školce. Až třikrát častěji se to týká chlapců než dívek.

Poukazem na prodlouženou školku může být třeba jen vyšší nemocnost, logopedické vady, velmi drobná postava, drobná porucha pozornosti nebo neschopnost vyrovnat se s neúspěchem. „Dost často ale za odkladem bývá spíš jistá tvrdohlavost a obavy rodičů,“ myslí si Kateřina Slezáčková, učitelka na prvním stupni základní školy. „Rodiče se bojí, že třeba červnové nebo srpnové dítě školu nezvládne, že ve srovnání s dětmi narozenými na podzim, které jdou o rok později, nebude dost úspěšné.“

Bývají tyto obavy na místě? Pokud má rodič pochybnosti, měl by se v první řadě obrátit na učitelky z mateřské školky, kterou dítě navštěvuje. „Paní učitelky vědí, čeho si u dětí všímat, a navíc dítě vidí fungovat ve skupině, což je situace podobná té školní,“ radí psycholožka Vlasta Rezková. Pokud vám paní učitelky doporučí odklad zvážit, objednejte se do pedagogicko-psychologické poradny.

Zápisy do základních škol proběhnou v dubnu a rodiče by na ně měli dorazit už s jasnou představou, jestli jejich dítě do školy nastoupí hned, nebo až napřesrok. K tomu jim může pomoci vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.

Není se čeho bát, celá návštěva trvá zhruba hodinu a půl a nejspíš odejdete o něco moudřejší. Psycholog si s dítětem popovídá, nechá ho vyplňovat pracovní listy a nakonec si pohovoří i s vámi. Bude ho zajímat, jak dítě mluví a jak se vyjadřuje, zda dokáže reagovat a souvisle vyprávět. Nechá ho kreslit, aby viděl, jak je na tom s grafomotorikou.

Na základě rozhovoru s vámi se pokusí zjistit, jak je na tom dítě po stránce samostatnosti, soustředění nebo zvládání neúspěchu. Nakonec vám odklad buď doporučí, nebo nedoporučí, i když konečné rozhodnutí bude stejně na vás.

Samozřejmě, jsou děti, kterým rok navíc ve školce může velmi prospět. Dozrají po sociální stránce, zlepší si výslovnost nebo se lépe poperou s tužkou. Navíc i rodiče získají rok celodenní péče o dítě navíc, namísto přizpůsobování se novému režimu a boje s domácími úkoly. Přesto to nemusí být výhra.

„Děti kolem šestého roku procházejí velmi citlivým obdobím, kdy nasávají vědomosti jako houby. Ve školce ale mohou zpohodlnět, nenaučí se vynakládat úsilí a poprat se samy se sebou,“ upozorňuje psycholožka Vlasta Rezková.

Kateřina Slezáčková ve své praxi nikdy velký rozdíl mezi dětmi s odkladem nebo bez něj neviděla. Většinou se všichni ve třídě rychle adaptují a postupují stejným tempem. A pro váhající rodiče má paní učitelka ještě jednu radu: „Pokud vaše dítě ve školce dobře funguje a do školy se těší, zkuste se zbytečně nebát ani vy a těšte se společně.“

Vstup dítěte do školy je velkým mezníkem v životě každé rodiny. Volili jste pro svého potomka odklad?