Článek
Černý kašel, spalničky, ale i obrna. Díky očkování skoro vymizely z našich slovníků, ale pokud se přestaneme očkovat, můžeme na ně začít opět umírat. I to jsou argumenty zastánců očkování. A stejně mluví i profesor Roman Chlíbek, vedoucí katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Karlovy, ale i Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Oběma jsme položili otázky, které se bezpečnosti očkování týkají.
Jak vnímáte současné diskuse o bezpečnosti očkování?
Jakub Dvořáček: „Současné diskuse o očkování považuji za poměrně nevyvážené – rodiče jsou strašeni odpůrci očkování, hlasy přívrženců jsou mnohdy opomíjeny. Stačí, aby se na internetu objevila zpráva, že je očkování nebezpečné – a letí rychlostí blesku. Vždyť na čem stojí argumentace mnoha odpůrců? Například na tom, že vakcíny obsahují hliník, který poškozuje zdraví a může vyvolat autismus. Odkazují se přitom na studii britského lékaře Andrewa Wakefielda z roku 1998, ve které dokazoval vliv vakcín na vznik autismu u dětí. Ale kdo už ví, že se záhy zjistilo, že studie byla zfalšovaná? Kdo ví, že tento lékař byl zbaven svého titulu a vyškrtnut z registru lékařů? Takové informace už se rychlostí blesku nešíří, o těch se bohužel mlčí."
Takže se hliníku v očkování bát nemusíme?
Roman Chlíbek: „Existují obecně uznávané a vědecky doložené studie, které nenašly důkaz, že by hlinité soli ve vakcínách způsobovaly nějaké závažné nebo dlouhotrvající reakce. Ve vakcínách jich je dnes čtyřikrát méně, než se užívalo dříve, například v době očkování rodičů dnešních dětí. Použitá sůl je navíc ve vodě nerozpustná a má jen malou šanci proniknout do krve.“
Jak jsou tedy vakcíny před uvedením na trh prověřovány z hlediska bezpečnosti?
Roman Chlíbek:„Rozhodně víc, než to bylo v dobách našich rodičů. Než se vakcína dostane na trh, je prověřována hned ve třech fázích klinického hodnocení, a to jak na evropské, tak i světové úrovni. Pokud se objeví nežádoucí účinky, byť sebemenší, je o nich informována lékařská veřejnost. Ostatně objeví se i ve výčtu v příbalovém letáku. V naprosté většině případů jsou mírného a krátkodobého rázu, tedy zarudnutí, bolest v místě vpichu, někdy horečka. Před očkováním lékař vyhodnotí aktuální zdravotní stav, a pokud by očkování nebylo vhodné, pak ho odloží."
Zpochybňování efektu očkování možná vyplývá i z toho, že některé nemoci jsou skoro zapomenuté...
Jakub Dvořáček:„Přesně tak. Jsou skoro zapomenuté, především díky očkování. Ale to neznamená, že očkování můžeme zcela ukončit. Stačí, když se nedá očkovat pár procent populace a nebezpečí může být zpátky - můžeme být nepříjemně překvapeni. V některých zemích už s tím zkušenost mají. Před pár lety poklesla ve Francii proočkovanost proti spalničkám pod hranici 95 %, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace. Následovala epidemie spalniček. Obdobná situace se opakovala letos ve Velké Británii. Minulý měsíc vydali také infektologové v USA varování, že očekávají nejvíc případů spalniček za posledních 17 let. Víte, pracoval jsem pro humanitární organizace v rozvojových zemích. Viděl jsem na vlastní oči, jaké následky mohou mít některé nemoci, proti kterým se u nás očkuje. Možná proto vnímám citlivěji nebezpečí, které hrozí."
Podle odborníků se rodiče nemusí bát nežádoucích účinků očkováníFoto: thinkstock
Proč tedy roste, evidentně celosvětově, vlna odmítání očkování?
Jakub Dvořáček: „Paradoxně to může být právě tím, že jsme díky očkování v klidu. Obrna, spalničky, černý kašel – to zní jako z učebnice dějepisu. Spoléháme na to, že je naše děti nedostanou, protože se u nás téměř nevyskytují. Ale je otázkou času, kdy se s nimi i naše děti potkat mohou – třeba i ve škole, na letišti, na dovolené... Možná je potíž i v tom, že lékaři nedokáží rodičům vysvětlit, proč je očkování stále důležité. Očkování je ale především otázkou veřejného zdraví, proto by měl hlavní roli hrát stát, jež by měl kontinuálně vzdělávat a vysvětlovat přínosy očkování."
Roman Chlíbek:„Rodiče by si měli uvědomit, že odmítáním očkování nebudou mít jejich děti život kvalitnější. Naopak je vystaví riziku, že se v budoucnu budou potýkat s chorobami velmi závažnými. Naprosto bez nadsázky lze tedy říci, že očkováním chráníme životy svých dětí i životy své."
Jaký je váš názor na očkování? Napište nám!
