Od ženy za pultem k farmářskému trhu: Jak se mění obchody?

Od ženy za pultem a nikterak zásobených předrevolučních samoobsluh přes obří supermarkety na okrajích měst až po farmářské trhy a internetové nákupy... Jak se budou potraviny nakupovat v blízké budoucnosti?

První supermarket byl u nás otevřen v roce 1991, o pět let později i hypermarket. Staly se symbolem hojnosti a snahy dohnat Západ. Lidé se nemohli nabažit obřích prodejen, ve kterých šlo skoro až zabloudit. Z nákupů se stal výlet na půl dne a rodiny za nimi vyrážely i do vzdálenějších měst.

Letáky plné slev vykukovaly z každé schránky a objíždět obchody a vyzobávat nejvýhodnější zboží se stalo skoro sportem. Zákazníci se vrhli i na velkoobchody, kde se nakupovalo po celých baleních. V oblibě byly diskonty, které užší sortiment a nikterak nóbl prostředí přebíjely pohledem na účtenku. Mnozí se zamilovali i do speciálních obchodů, které nabízely potraviny po datu spotřeby.

Postupně přestala být cena alfou a omegou a zákazníci i odborníci začali volat po kvalitě. Čím víc tento trend sílil, tím častěji se dostávaly do regálů privátní a prémiové značky, výrobky čerstvé, české, tradiční, podle cechovních norem, bez konzervantů... Řetězce na nich začaly stavět reklamu a chlubit se čerstvě utrženými jahodami, vlastními řezníky nebo chlebem právě vytaženým z pece.

Stále platí, že Češi nejvíc (asi třetinu) peněz za potraviny nechávají v supermarketech. V malých prodejnách to je asi desetina a zájem o ně roste. V centrech větších měst otvírají některé velké řetězce i malé pobočky, kam se nechodí na běžné nákupy, ale jsou cílené spíš na sortiment čerstvých a zdravých potravin, včetně již hotových pokrmů. Zajdete si tam pro něco k obědu do práce nebo pro pečivo na svačinu dětem. Nemají tedy přehnaně velký sortiment a hlavním kritériem nejsou ani ceny.

Zákazníci jsou ve jménu zdravých, čerstvých a lokálních potravin ochotni utratit víc, i proto se objevilo tolik farmářských trhů. I tady je potřeba přemýšlet: kontroly odhalily dost podvodníků, kteří tam jen přeprodávali zboží nakoupené levně v supermarketech.

I proto se někteří lidé vypravili rovnou za farmáři a stále častěji využívají prodeje „ze dvora“, kdy poznají prostředí i člověka, od kterého kupují. Mnoho zákazníků využívá i možnost vyzvedávat si zboží od farmářů v domluveném obchodě, kam se sváží jejich objednávky z internetu.

Protipólem toho trendu je on-line prodej potravin. Využívají ho hlavně ti, kdo se snaží maximálně ušetřit čas. V době pandemie byl nákup jídla po internetu velmi populární a zřejmě to vydrží nadále, i když ne všichni to považují za ideální. „Potraviny bychom měli nakupovat prostřednictvím přímého výběru, a pokud to jde, i přímého kontaktu s výrobcem či prodejcem. On-line nákupy povedou k dalšímu odtržení veřejnosti od zemědělství a přírody, od základních znalostí o výrobě a vzniku potravin. Ale tomu se asi nedá zabránit,“ říká agrární analytik Petr Havel.

A prodejna nejbližší budoucnosti? Měli byste v ní mít pocit farmářského trhu: zelenina a ovoce v košících a bedničkách, čerstvé bylinky v květináčích, řeznictví vypadá spíš jako krám z první republiky s nabídkou českého masa v bio kvalitě, stejně jako sortimentu pro vegetariány a vegany...

A fronty u pokladen? Ty zůstanou hluboko v minulosti. „Zákazník bude moci využít skenovací čtečky elektronických cenovek a nákup zaplatit buď přes aplikaci v telefonu, nebo u samoobslužných pokladen,“ plánuje Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.

Ekologie bude zásadní. Zmizí plastové sáčky a nakupovat se bude jen do opakovatelně využitelných (ušijte si sáčky na potraviny ze starých záclon) a ještě se zvýší podpora prodeje bez obalu – to vše už se v mnoha obchodech děje. Účtenky se zkrátí, aby se šetřilo papírem. Provoz prodejny bude napájen fotovoltaickou elektrárnou na střeše a zákazníci si touhle čistou energií budou moci dobít auto... Také jste zvědaví, zda se něčeho takového dočkáte i u vás?

Znáte 11 potravin a surovin, které se (téměř) nikdy nezkazí?