Od selfie k plastice: proč je tento trend nebezpečný?

Retušovaná selfie vás mohou efektně proměnit v „krásnější verzi” vás samých, i když jen na pár chvil. Toto drobné podvádění však podle vědců skrývá velké nebezpečí – zejména mladí lidé stále častěji vyhledávají kliniky plastické chirurgie. A jejich touha po zkrášlujících zákrocích má jediný účel: zlepšit vzhled tak, aby byla skutečnost v souladu s upravenou fotografií.

Víte, že umělá inteligence umí ze selfie vyčíst povahu?

Vlastní podoba v době selfie ztratila svou intimní stránku a stala se veřejným vlastnictvím. Proto nebylo nikdy tak důležité prezentovat fotografii bez chybičky. Lékaři mluví o perfekcionistickém vnímání vlastního těla: filtry umožňují dosáhnout dokonalého vzhledu a kosmetická chirurgie je zdánlivě jediný způsob, jak toho dosáhnout v reálném životě.

Tento fenomén, přezdívaný snapchatová dysmorfie, jako jeden z prvních identifikoval v roce 2018 londýnský lékař, který si všiml, že klienti přestali žádat úpravy podle celebrit a přicházejí s vlastními retušovanými selfíčky. Lékaři z Bostonské univerzity zase upozornili, že aplikace dostupné na sociálních sítích mohou vyvolat psychické problémy a závislost na estetické chirurgii.

Už máte selfie s medvědem?

Ještě před několika lety byly fotografické retuše vyhrazené jen hvězdám na titulních stránkách časopisů, které určovaly měřítka standardu krásy. Dnes je tato umělá dokonalost přístupná všem. Odborníci ovšem varují, že všudypřítomnost těchto pozměněných obrázků může mít dopad na sebeúctu. V porovnání s umělou verzí se už necítíte dostatečně krásní, abyste se na sebe mohli v reálném světě podívat do zrcadla. To může způsobit obsedantně kompulzivní poruchu: oběti tohoto fenoménu někdy udělají cokoliv, aby změnily svůj vzhled v pro ně přijatelnější formu.

Na selfie vidíte věci, které byste na fotografii pořízené z větší vzdálenosti vůbec nepostřehli. Fotoaparát na telefonu ve vzdálenosti paže navíc zkresluje obličej. Studie ukazují, že portrét pořízený ze vzdálenosti 30 cm namísto běžných 1,5 m způsobuje, že nos vypadá nepřiměřeně velký a zvyšuje jeho vnímanou velikost přibližně o 30 procent, což u citlivých lidí vyvolává zcela zbytečnou potřebu zmenšení nosu.

Údaje ze Spojených států dokládají, že průměrný věk zákazníků estetické chirurgie stále klesá. Nejzranitelnější jsou mladí lidé ve věku 15 až 20 let, kteří jsou na sociálních sítích velmi aktivní a selfíčka prožívají velice vážně. Nejvíce mají zájem o kosmetické výplně a botox, ale i o operace nosu, liposukci a zvětšení prsou. Podle odborníků z Americké akademie plastické chirurgie je to alarmující tendence, protože zkrášlující aplikace mají často v praxi nerealizovatelné možnosti a smazávají tak hranici mezi skutečností a fantazií pacientů.

Filtry a úpravy fotografií se staly normou, která mění vnímání krásy lidí na celém světě. Už v roce 2016 Australská společnost plastických chirurgů vydala prohlášení odsuzující zmíněné aplikace. Upravit tělesný vzhled klepnutím prstu na obrazovku telefonu podporuje nerealistické vnímání plastického zákroku. Ten přitom není srovnatelný se změnou účesu či novým lakem na nehty – je to invazivní, vážná operace, jejíž výsledek může klienta zklamat.

Australská petice za zákaz aplikací, jako je Plastic Surgery Simulator (hra s estetickými operacemi, které kreslí přerušované čáry napodobující facelift nebo komicky nafouknou rty), shromáždila přes 100 tisíc podpisů a v říjnu 2019 dosáhla toho, že Instagram zrušil „chirurgické“ filtry.

Koho stály plastiky málem život a kdo absolvoval už 780 zákroků a jak teď vypadá?