Článek
Bývaly doby, kdy hodinky ukazovaly čas. Dnes nám odpočítávají kalorie, kroky, peníze... Už je nenařizujeme my, ale ony nařizují nám. I můj manželský život jim podléhá. A to dokonce natolik, že se muž na pár dní odstěhoval z ložnice. Hodinky mu totiž ukázaly, že v noci špatně spal. S mohutným zívnutím, jedno oko ještě zalepené, to svedl na mé hlasité oddechování. Zajímala jsem se, kolik decibelů musí v noci vyrobit on, aby hodinky vyhodnotily jeho spánek jako kvalitní, a proč u toho nespaní tak strašlivě chrápe. Odvětil, že nerozumím modernímu světu, a šel si zalít turka. Po třech doušcích mazutu se mu na displeji objevilo zběsile blikající srdce, jež vydávalo varovný signál tak hlasitý, že sousedé vybíhali z bytů v obavách z chemického poplachu. Ten však spustila z leknutí jen naše Matylda, a tak s ní páníček pospíchal ven, než fenka přidá kobercový nálet.
Vrátili se později, než je zvykem, neb bylo třeba psí procházku zaokrouhlit na celé kilometry. Protože jsem byla pořád na hodinky trochu naprdnutá, že mi vyštvaly chlapa z ložnice, vznesla jsem domněnku, že možná neukazují vzdálenost přesně. Pak jsem si to trochu vyčítala, nahlodaný manžel totiž při jízdě na kole střídavě kontroloval tachometr a hodinky, zda se přístroje shodnou, a už mu nezbyla kapacita sledovat cestu. Díky přeletu nad řídítky ale statistiky ukázaly nejrychlejší okamžitou rychlost v tomto roce, takže se vrátil z vyjížďky sice pomlácený, ale spokojený. Naštěstí neskončil v nemocnici jako známý, který hodinky třikrát reklamoval, než mu došlo, že nízká tepová frekvence, na kterou ho upozorňují, není způsobena chybou softwaru. Lékařské vyšetření skutečně odhalilo srdeční vadu, takže dostal k hodinkám budíka. Když to slyšel můj muž, začal si tep pravidelně kontrolovat, ale nic z toho nekáplo. A tak se soustředil na jiné parametry, přičemž mu hodinky ukázaly, že během pracovní směny nachodí tolik kilometrů, že by mohl žádat zaměstnavatele o cestovní náhrady. Od té doby se mnou odmítá provozovat turistku tvrdě, že on je v Prčici každý den. Ze strachu, že tam brzy skončí také náš manželský život, jsem rozpřáhla ručičky a hle – peřina a polštář byly zpátky v ložnici. Jo, hochu, tak chytrá jako tvoje hodinky jsem nakonec taky!
