Článek
Když ale odložím růžové brýle a nasadím si dioptrické, zjevně uzřím, že některá rčení se s přibývajícími léty i kily staví do bizarního světla a jiná si dokonce navzájem odporují.
Je mi padesát a dodnes nedokážu jíst do polosyta a pít do polopita. Protože věci se dělají pořádně a ne jen napůl. Z poučky mluviti stříbro, mlčeti zlato jsem zmatená permanentně. Asi proto, že líná huba je holé neštěstí. Z té své už nikdy nevypustím, že ranní ptáče dál doskáče. Poněvadž jakmile přestřelím dopolední aktivity, k večeru rozhodně neskáču, ale se vleču. K ptáčátku mám na hony daleko. Spíš se cítím být vypaseným krocanem. Nebo tolik oblíbené, že s poctivostí nejdál dojdeš. Já došla tak akorát k okýnku v bance, kde jsem zaplatila tučné daně. Následných pár týdnů v kontokorentu jsem poztrácela víru v to, že halíře dělají talíře. Ale v nouzi poznáš přítele! To sedí i po letech. Mezi mými kamarády není jediný milionář. Holt vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá.
Jedno úsloví mě věrně provází celý život. „Jablíčkem před spaním nemoci zaháním.“ Jablka požívám dodnes, i když ve formě calvadosu, ale už po prvních sklenkách přitakávám názoru, že veselá mysl je půl zdraví. Nohy jako konve zdají se být srandovní a za chvíli jsem schopna přísahat na jógamatku, že ve zdravém těle sídlí zdravý duch! Po takovém mejdánku trochu bojuji s přesvědčením, že ráno je moudřejší večera, zato před zrcadlem se plně ztotožním se rčením „Na hrubý pytel hrubá záplata“ a nakydám si na obličej další vrstvu mejkapu.
V padesáti už není čas na hrdinství, v pořekadlech chystám udělat čistku. Nebudu už husa, co čeká na klas, a koláče chci bez práce. Taky nevěřím, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Naučím. Mantra mých příštích dnů zní, že odvážnému štěstí přeje, na každou svini se někde vaří voda, a nakonec je lepší jeden prd než deset doktorů. Změnu myšlení plánuji okamžitě. Nehodlám totiž pozdě honit bycha. A už končím, protože méně je někdy více.
Herečka, pedagožka a dabérka Kamila Špráchalová o sobě napsala vizitku s humorem sobě vlastním: Pokud nehraji, neučím nebo nesedím před mikrofonem, tak vařím, peru, zahradničím, hodně čtu a trochu píšu. Cítím se být partnerkou, matkou, pečovatelkou a kamarádkou. Stíhám spoustu věcí a věčně nestíhám. Typická žena česká.
Letní edice Očima padesátky aneb Jak to vidí další české padesátnice bude vycházet osm týdnů. Už jste se tu mohli potkat s modelkou Terezou Maxovou, spisovatelkou Martinou Formanovou, Lidmilou Kábrtovou či lékařkou Kateřinou Cajthamlovou, v následujících týdnech na vás čekají ještě herečka Nela Boudová, moderátorka Ester Janečková či novinářka Markéta Grosmanová. Od 29. srpna pro vás bude svoje postřehy psát opět Lucie Šilhová.
