Článek
Vidíte dobře? Že to vůbec není samozřejmost, to vám dojde až ve chvíli, kdy vás zrak, ten úžasný nástroj, začne zlobit. Třeba takhle:
Astigmatismus: pohled do křivého zrcadla
U zdravého oka je rohovka pravidelně zakulacená, takže se v ní světlo lomí stejně ve všech směrech. U astigmatismu je ale její povrch šišatý – následkem je zkreslené vidění, podobné, jako když se díváte do křivého zrcadla v bludišti. Astigmatici nepřesně zaostřují do blízka i do dálky a špatně rozeznávají některé tvary.
Vada bývá vrozená, často se na ni ale přijde až s nástupem dítěte do školy. Prvňáček špatně rozeznává čísla (plete se mu třeba 3 a 8) a písmena, a mívá proto horší prospěch. Astigmatismus se u dětí řeší pomocí brýlí nebo kontaktních čoček, u dospělých ale lékaři dokážou zakřivení rohovky upravit i nitrooční operací nebo laserem.
Strabismus: každé oko jinam
Nemožnost zaměřit obě oči souběžně na jeden bod – to je podstata strabismu neboli šilhavosti. U dětí je to jedna z nejčastějších očních vad. Ne vždy je ale nápadná, v lehčích případech se projevuje jen nakláněním hlavy na stranu a přivíráním jednoho oka, takže snadno unikne pozornosti. Včasné zahájení léčby je velmi důležité, strabismus totiž může způsobit i další oční vady. Pokud nepomůže nošení brýlí a speciální cvičení, je třeba oči operovat, ovšem až po úplném ukončení růstu.
Amblyopie: oči jsou v pořádku, chyba je v mozku
Amblyopie neboli tupozrakost je funkční vada. Dostává-li mozek od obou očí výrazně odlišné informace, které nedokáže spojit do jednotného obrazu, jedno oko prostě „vypne“ a používá jen to lepší. Nejčastěji se to stává, když jedno oko šilhá nebo má vysokou dioptrickou vadu. Tupozraký člověk zdánlivě vidí normálně, ztrácí ale schopnost hloubkového vidění, což znamená horší orientaci v prostoru a odhad vzdálenosti. Kromě toho, že si neužije 3D kino, se nemůže stát třeba řidičem z povolání.
Zachycení vady nejpozději do 6 let je pro léčbu zásadní, ve školním a dospělém věku se odstraňuje velmi těžko. Léčení spočívá v úpravě dioptrické oční vady, zakrývání lépe vidoucího oka a trénink toho oslabeného (navlékání korálků, hry na PC a podobně).
Daltonismus: život bez barev
Daltonismus, česky barvoslepost, většinou neznamená život v černobílém světě. Lidé s touto poruchou nerozlišují určité barvy; nenajdou třeba červené lesní jahody v zeleném listí, jiné ale vidí normálně. Barvoslepost je nejčastěji vrozená, může se ale vyvinout až v průběhu života působením některých jedů, léků nebo jako průvodní příznak chronického onemocnění. Vyléčit se ale nedá.
Nyktalopie: za šera je každá kočka černá
Když zhasnete, po několika vteřinách se vaše oči přizpůsobí a začnete vidět obrysy věcí a nábytku. Pokud ale trpíte nyktalopií čili šeroslepostí, neuvidíte nic. Příčinou nemoci je většinou dědičná porucha tyčinek sítnice, které zajišťují noční vidění (retinitis pigmentosa), v lepším případě nedostatek vitaminu A, který se ale u dobře živených Evropanů vyskytuje jen zřídka. Šeroslepost se nedá léčit, podáváním vitaminu A ji ale lze částečně zlepšit nebo zpomalit její postup.
Někteří odborníci tvrdí, že se dá zrak výrazně vylepšit jen prováděním oční jógy. Co si o tom myslíte?