Článek
Možná jste si v dospívání říkali, bůhví jak nebudete tolerantní rodiče – když dítě přinese pětku, mávnete nad tím rukou! Jenže teď jste mámou a tátou a na prospěchu potomků vám záleží, jedničky a dvojky přece vypadají lépe než čtyřky a pětky. Co rodiče dokážou udělat, když jejich dítě v učení plave?
Matematický přeborník
Eva ve škole matematiku nemusela, trojky měla vyloženě vydřené. A když její dcera Kristýna začala nosit ze školy z počtů čtyřky a i pětky a známka jí kazila průměr, rozhodla se Eva, že v tom Kristýnu nenechá. „Mně naši s učením nepomáhali, říkali, že oni chodí do své práce a moje práce je škola,“ krčí rameny Eva. Přineslo vaše dítě na vysvědčení pětku? Co s tím?
Sama na to šla jinak. Nakoupila učebnice a dala se do studia. „Než jsem se tím prokousala, Kristýna schytala ještě nějakou tu čtyřku, ale já už věděla, že to půjde. Začaly jsme s dcerou dřít,“ vypráví Eva. Povedlo se a na posledním vysvědčení měla studentka o stupeň lepší známku.
Když je boj s matematikou, ve které jsou rodiče také slabí, někteří se ji začnou poctivě učit. Jinak svému dítěti nepomohouFoto: Profimedia
Domluvím se francouzsky!
Martin mluví slušně anglicky a domluví se německy. A letos se strašně těší na dovolenou do Francie. Chce tam vyzkoušet, jak je na tom s francouzštinou. „Dcera si musela ve škole zvolit druhý jazyk a vybrala si francouzštinu. A už po prvním pololetí bylo jasné, že to bude boj. Anglicky přitom docela válí,“ kroutí hlavou Martin. Když mu dcera doma pofňukávala, že se to nikdy nenaučí a na jeho chlácholení odvětila, ať si to tedy zkusí sám, Martin ji vzal za slovo.
„Hned druhý den jsem nás přihlásil do začátečnického kurzu. Chodíme tam už víc než rok a dcera se ve francouzštině chytla. Já jsem na tom sice hůř, ale domluvím se základními frázemi,“ pochvaluje si nápad Martin.
Letní kurz s dědou
Lukáš je typické městské dítě. Žije v Praze, a i když jezdí s rodiči na výlety, do přírody se pořádně dostane jen o letních prázdninách na chalupě. Když jeho děda zjistil, že s trochou nadsázky horko těžko odliší čápa od vrány, naštval se a vzal si ho do parády. „Můj táta je velký milovník přírody a Lukášovy nedostatky ve znalostech zvířat a rostlin ho zlobily. Nejdřív jsme to schytali my s manželem a potom děda rozhodl: Lukáše to naučím sám,“ popisuje Lenka akčnost svého táty.
Jakmile začaly vnukovi prázdniny, vyrazil s dědou na chalupu s připraveným přírodovědným programem, jehož autorem byl dědeček. „Po třech týdnech se Lukáš vrátil naprosto nadšený a sypal ze sebe nové vědomosti,“ doplňuje Lenka s tím, že letos se naučný pobyt bude opakovat.
Podpora ze strany rodičů je v některých případech nezbytná. A bohužel může jít i o předměty, v nichž sami nevynikaliFoto: Profimedia
Doučování na hřišti
V Jardově rodině se moc nesportuje, a tak se vlastně nikdo nedivil, že hodiny tělocviku byly ve školní docházce ty Jardovy nejméně oblíbené. „Nebavily ho kolektivní sporty ani posilování, radši by si četl. Ale tělocvik je předmět jako každý jiný, a když z něj měl Jára trojku, přišlo mi to zbytečné,“ říká Jaroslav starší.
A tak koupil míč na fotbal a basket a začal syna tahat na hřiště. Nechtělo se mu a mně popravdě také moc ne. Nemůžu říct, že by se z nás stali zrovna aktivní sportovci. Ale nakonec jsme si při tom užili hodně srandy a taky takové mužské sounáležitosti,“ vzpomíná na pár let staré chvíle Jaroslav. Ve škole synovi společné sportování sice moc nepomohlo, rodiče ale byli spokojení s tím, že pro to alespoň něco udělal.
Plave vaše dítě v učení? Zkuste mu pomoci!
