Obávaná „ereska”: Nepodceňujte příznaky a běžte k lékaři

Na celém světě trpí roztroušenou sklerózou asi 2,5 milionu lidí, u nás se s ní léčí asi 18 tisíc pacientů. Nemoc se nejčastěji projeví mezi 20. a 40. rokem. Zjišťovali jsme, jak ji poznat a zda se dá někdy úplně vyléčit.

Roztroušená skleróza je chronické, zánětlivé, autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, tedy mozku a míchy, a napadá také zrakový nerv. Jednoduše řečeno, imunitní systém napadá vlastní tkáně, což způsobuje pacientům nejrůznější neurologické potíže: problémy se zrakem či pohybem nebo změny funkce močového měchýře – lidé chodí na záchod podstatně častěji, mají problémy s vyprázdněním nebo začnou trpět inkontinencí.

Po zhruba 15 letech nemoci obvykle dochází k celkovému zhoršení stavu a pacienti začínají mít značné problémy s chůzí – zhruba polovina postižených není v té době schopná chodit bez opory. V pokročilé fázi nemoci jsou většinou pacienti upoutáni na lůžko, s čímž se pojí řada nepříjemností a zdravotních komplikací. Jde hlavně o infekce, plicní embolie, proleženiny a hrozí i celkový kolaps organismu. Včasná a kvalitní léčba může ale náhlé neurologické potíže neboli ataky výrazně utlumit.

Příznaky roztroušené sklerózy jsou velmi individuální a projevují se v různé intenzitě. „Mezi ty první a nejčastější patří zrakové potíže, mravenčení nebo snížená citlivost končetin. Dále problémy s vyjadřováním a zadrhávání, problémy s koordinací a rovnováhou, závratě a točení hlavy. Pacienti mohou mít také různé kognitivní dysfunkce, jako jsou poruchy paměti, snížení rychlosti zpracování informací nebo poruchy pozornosti. U nemocných jsou obvyklé i emocionální výkyvy, změny nálad nebo deprese,“ popisuje MUDr. Petr Werner, praktický lékař z ambulance ve Stráži nad Nežárkou.

U této nemoci více než kde jinde platí, že čím dříve se diagnostikuje, tím kvalitnější život pacient povede i s ní. Pokud tedy máte bolest očí nebo zamlžené vidění, trpíte slabostí končetin, třesou se vám ruce, máte časté závratě nebo poruchy rovnováhy delší dobu, na nic nečekejte! „Jakýkoli neurologický příznak, který trvá delší dobu, by měl být vyšetřen na neurologii. Jde hlavně o nemoc mladých lidí, ale není výjimkou, že se nemoc diagnostikuje u patnáctiletých i mladších dětí, stejně jako kolem 50 let věku pacienta,“ doplňuje MUDr. Libuše Lhotáková, neuroložka z EUC Kliniky České Budějovice.

Příčina eresky stále není známá, což je důvod, proč jí nejde předcházet. Doposud navíc nebyl nalezen žádný lék, který by postup choroby zcela zastavil. „Právě patologicky změněný imunitní systém, obrácený proti sobě samému, může za to, že jde o onemocnění na celý život. Tuto nemoc již umíme velmi úspěšně léčit, tedy ovlivňovat tíži i frekvenci atak, nikoli však vyléčit. Neohrožuje pacienta na životě, ale při špatném přístupu – pacienta samého i nedostatečné léčbě – mu hrozí invalidita,“ vysvětluje Libuše Lhotáková.

Akutní ataky se léčí podáváním kortikosteroidů, a to do žíly nebo orálně. Vedle toho podstupují pacienti i dlouhodobou léčbu (tzv. terapie DMD), která má snížit výskyt atak a celkově zpomalit průběh onemocnění.

Pokud vám lékař RS diagnostikuje, změní se vám život v celé řadě věcí. Nebudete třeba moci dělat fyzicky náročnou práci ani hodně aktivně sportovat. Řeč je však o opravdu náročných aktivitách. Plavání, procházky, jóga, jízda na koni nebo taj-či a speciálně zaměřená rehabilitace naopak vhodné jsou. Měli byste také přestat kouřit, jelikož to příznivě ovlivní celou léčbu i průběh nemoci.

Včasná léčba může pacientům život významně zkvalitnit – ale sama o sobě nestačí. „Nutností je velmi aktivní a pozitivní přístup samotného pacienta. Nejdůležitější je pohybová aktivita: denně se hýbat, hodně sportovat, a to i přes únavu, která je mnohdy jedním z příznaků nemoci. Je třeba to nevzdat a cvičit. Při správném, aktivním přístupu pacienta a časné léčbě nemusí onemocnění život dlouhodobě vůbec ovlivnit. S ereskou se dá žít i pracovat jako s každou jinou chorobou,“ uzavírá Libuše Lhotáková.

Máte ve svém okolí někoho s tímto onemocněním? Jak dokáže s chorobou žít?