Článek
Historie příběhu mladičké studentky začíná mimo plátno – u ženy jménem Lynn Barber. Úspěšná britská novinářka do svých memoárů zanesla vzpomínky na první opravdovou lásku. Jejích intimních zápisků se chytli filmaři a z původních 12 stran vznikl rozsáhlý scénář ke snímku Škola života.
Přesouváme se do Londýna roku 1961. Velká Británie se ještě nevzpamatovala z následků druhé světové války a do příchodu Beatles přeci jen ještě pár let chybí. Šestnáctiletá Jenny, kolem které se celý děj točí, je přesně taková, jakou si její rodiče vysnili: chytrá a krásná studentka, jejímž snem je úspěšně dokončit střední školu a zvládnout přijímací zkoušky na vytoužený Oxford. Zná jen knihy, školní lavici a testy. Jenže už brzy má poznat i další příchutě života…
Pršelo. Jenny se vracela ze zkoušky školního orchestru. Najednou vedle ní zastavilo auto, a v něm seděl David, třicátník, který měl dost peněz a byl celý žhavý na mladé a přitom inteligentní „masíčko“. A tak Jenny pobláznil – bral ji s sebou do společnosti dospělých, na koncerty vážné hudby nebo na psí dostihy. A jeho odměna? Přízeň mladé dívky a možná i její věneček k tomu. Jenže onu trofej mu Jenny opravdu jen tak nedaruje. I přesto, že ho miluje, čeká na své 17. narozeniny.
A teď si to povězme otevřeně – příběh ve skutečnosti není nic extra. Která z nás v mládí nebyla zamilována do staršího muže? K tomu ani třicátník slintající po sukních skoro dospělých dívek není ničím neobvyklým. V životě se to prostě stává.
Ale právě proto byste měly zajít do kina na film Škola života. Porovnat zážitky Jenny s těmi svými a zavzpomínat na své milostné začátky, první poblouznění a na vstup do světa dospělých. Anebo se podělte o zážitky s ostatními v diskusi pod článkem. Jaká byla ta vaše „Škola života“?
